Celkem šesti novými kulturními památkami se může pyšnit město Ústí nad Labem. Zřejmě nejvýznamnější z nich je školní budova v Palachově ulici na Klíši, kterou navrhl proslulý český architekt Josef Gočár. Mimo ní se na seznamu památek ocitly čtyři hrobky ústeckých továrníků na krásnobřezenském hřbitově a také hrobka Johanna Schichta na Střekově.

Pro vlastníka, kterým je v tomto případě město Ústí, to v praktické rovině znamená, že jakýkoliv projekt na rekonstrukci a opravy bude muset minimálně konzultovat s památkáři. Nejen opravy zvenčí, ale i v interiérech. Účelem je udržet vzhled památek co nejpůvodnější, včetně použitých materiálů. Město na druhou stranu může žádat o dotační peníze nejen český stát, ale třeba i EU.

Ačkoli pro běžného Ústečana může být zápis ZŠ Palachova do seznamu památek novinkou, zaměstnanci školy to tak svým způsobem nevnímají. „My s tím vlastně žijeme po celou dobu, co tu pracujeme. Pro nás to byla cenná památka, na kterou jsme náležitě hrdí, vždycky. Zápis na seznam už je takovou příslovečnou třešinkou na dortu,“ zasmála se například zástupkyně ředitele Jitka Olšaníková.

Škola v Palachově ulici byla slavnostně otevřena 28. září 1930 jako obecní měšťanka pro české děti. Projekt byl na základě veřejné soutěže zadán ve druhé polovině 20. let 20. století. Architekt Josef Gočár byl v té době už zkušeným projektantem školních budov. Známé jsou zejména jeho průkopnické práce v Hradci Králové. Jeho funkcionalistická budova se v převážně německy mluvícím Ústí měla stát symbolem nového Československa.

V době svého vzniku měla škola devatenáct tříd a dva roky po kolaudaci ji navštěvovalo víc než šest stovek žáků. Budovu zdobí dobový státní znak, umístěný na kamenné desce před hlavním průčelím. „Stavba své češství manifestuje již samotným svým výrazem a volbou stylu, ve kterém je postavena. Lze ji chápat jako doklad výjimečné kvality české architektury, která do Sudet přinesla progresivní styl aktuální evropské úrovně,“ vysvětlila mluvčí ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu Věra Brožová.

Musí mít souhlas památkářů

Kromě hrdosti ovšem městu přibyla jedna starost a komplikace navíc. To se týká nejen školy, ale i hrobek továrníků. Jak vysvětlil bývalý náměstek primátora pro rozvoj a v současné době radní Pavel Tošovský (nez.), město bude muset mít k jakékoliv investici dobrozdání památkářů. „Teď zrovna to bude projekt modernizace učebny, na který žádáme dotace z ITI, a to si myslím, že snad komplikace nebude. Jsem opravdu rád, že se v dlouhá léta devastovaném městě ještě najdou takové klenoty. Je pravda, že budeme moci žádat o dotace a že možnosti jsou. Doufám jen, že zástupci památkového ústavu budou rozumní a že budou k věci přistupovat racionálně, abychom mohli školu i hrobky efektivně opravovat,“ poznamenal.

Ústí nad Labem na konci loňského roku rozhodlo, že převezme šest hrobek významných Ústečanů. Velkorysé funerální stavby od roku 1945 chátraly. Na hřbitově v Krásném Březně jsou nově na seznamu památek hrobka rodin Aloise Köhlera, Antona Baselta, Carla F. Wolfruma a rodiny Fritze Wolfruma. K nejvýznamnějším patří hrobka Johanna Schichta na střekovském hřbitově, který si roku 1891 zaregistroval obchodní značku proslulého mýdla s jelenem. Místo jeho posledního odpočinku je velkoryse zdobená secesní stavba. V roce 1912 ji nechali vystavět jeho synové Georg a Heinrich. Po stranách nese sochařskou výzdobu symbolizující vztah muže a ženy a muže s mužem. V centrální části je mramorová busta podnikatele, která dříve vynikala na pozadí zlaté mozaiky. Starat by se o ně chtělo coby odborná instituce ústecké muzeum.

„Jsou to hrobky nejvýznamnějších osobností, které se podstatně zasloužili o rozvoj města v 19. a na začátku 20. století, kdy se město přerodilo do podoby velké průmyslové metropole severozápadních Čech. Je ve veřejném zájmu uchovat si je v historické paměti. Tyto hrobky jsou i umělecky, architektonicky a esteticky významnými památkami, i kvůli této kvalitě má smysl je chránit. Zápis na seznam je potvrzením jejich hodnoty,“ dodal ředitel muzea Václav Houfek s tím, že do budoucna doufá v další rozšíření seznamu ústeckých kulturních památek.

Nejvýznamnější, dokonce národní kulturní památkou v Ústí nad Labem je kostel sv. Floriána postavený v 16. století ve stylu takzvané saské renesance.