V obsáhlém rozhovoru se Jan Novotný rozpovídal nejen o začátcích organizace, kterou zprvu téměř nikdo nebral vážně. Mimo jiné poodhaluje cestu nováčka v hotového strážníka, přibližuje každodenní práci svých podřízených a vysvětluje třeba i to, proč mnohdy ze strany městských policistů nezvítězí klidná domluva.

Městská policie v Ústí nad Labem funguje od konce roku 1991 a vy jste přišel v lednu následujícího roku. Převládá nostalgie, nebo hororové vzpomínky?
Hororové vzpomínky určitě ne. Samozřejmě trvalo, než si lidé zvykli. Na začátku totiž nikdo nevěděl, co to městská policie vlastně je. Pohled na strážníky se ale změnil díky zákonu o obecní policii z roku 1992. V podstatě hned jsme začali bezchybně fungovat po boku státní policie, naše spolupráce a komunikace byla brána za příkladnou pro celé Česko. Fungujeme vedle sebe, vzájemně si pomáháme, navíc oběma směry lidé rotují.

Z kontroly bezdomovců během úterního dopoledne.
Strážníci vyrazili za bezdomovci. Kontrolovali, jestli nedělají nepořádek

Pokračujte…
Veřejnost nás začala brát a vnímat i díky zachráněným lidským životům. Spousta věcí se podařila a troufám si říct, že státní policie by bez nás mnoho věcí řešila daleko složitěji. Když uvedu konkrétní příklad, městská policie nemůže řešit drogy, ale může dát státní policii tipy, kde se drogově závislí schází. Nebo kde mohou být hledané osoby. V tomhle spolupracujeme velmi úzce, děláme společné akce, součinnost je velká.

Jaký je nyní stav městské policie v Ústí nad Labem?
Máme 129 lidí se zkouškami, tedy hotové strážníky, další čtyři se nyní na zkoušky připravují, k tomu máme tři asistenty prevence kriminality. Dva jsou v Mojžíři, jeden v Předlicích. Jsou to lidé z místních komunit, kteří nemají práva strážníka, ale umí vyřešit spoustu věcí a jsou komunitou respektováni. Z některých takových asistentů se v minulosti stali strážníci.

Městské kamery v Neštěmicích jsou nyní napojené přímo na služebnu státní policie.
Kamery cílí hlavně na Mojžíř. Obraz nově putuje i státní policii

129 strážníků. Jde o optimální počet?
K dokonalému stavu nám chybí třináct lidí. Pamatuji přitom dobu, kdy jsme měli i dvě stě městských policistů. Jenže problém je, že se k nám dlouhodobě nikdo nehlásí. Není to problém jen městské policie, ale i státní policie a hasičů. Lidé zkrátka nemají zájem, mnohdy také mají zkreslené představy o práci strážníka. Zkušební první směna, kdy uchazeč ještě v civilu nakoukne do práce zkušeného strážníka, bývá často i poslední.

Největší úmrtnost je ale už v rámci psychotestů, že?
Je to tak. Úspěšný uchazeč musí mít maturitu, musí projít fyzickými testy, musí být samozřejmě plnoletý, musí absolvovat zkoušky ministerstva vnitra. Je toho dost, co člověk musí dostat do hlavy, ale nejvíce lidí pohoří na psychotestech. Psychotest je podstatný, odhalí na první pohled skrytou vadu, třeba v rámci správného použití zbraně.

Zástupce ředitele Městské policie Ústí nad Labem Jan Novotný.Zástupce ředitele Městské policie Ústí nad Labem Jan Novotný.Zdroj: Deník/Jan Pechánek

Ještě k tomu počtu strážníků. Uvedu konkrétní příklad z minulého týdne, kdy jsem v Litoměřicích na jednom kruhovém objezdu v rámci bezpečnosti přechodů napočítal v ranních hodinách jedenáct městských policistů. To mi nepřijde z pohledu daňového poplatníka úplně v pořádku.
Pro to pochopení nemám, ale ráno přechody hlídáme také. V Ústí jsme s tím dokonce začali jako první v republice, je to pro nás priorita. Ráno hlídané přechody jsou vybrané s pomocí ředitelů škol a rodičů, od té doby nedošlo k žádnému průšvihu, když jdou děti do školy. To bereme jako úspěch. Když se vrátím k počtu strážníků na přechodu, pokud je silnice dvouproudová, máme tam dva strážníky, někdy naopak stačí jeden. V Předlicích na ranní hlídání přechodů využíváme zmíněného asistenta prevence kriminality.

Pojďme k pokutám za parkování. Za pokutami lidé často vidí snahu naplnit městskou pokladnu za každou cenu, ne vždy prý městská policie používá lidský přístup. Povídejte.
Strážníci mohou použít lidský přístup a používají ho. Na pokuty se bude snášet kritika vždy, ale když jsme třeba absolvovali jízdy s vozidly integrovaného záchranného systému, zda projedou některými ulicemi, dávali jsme řidičům, kteří blokovali průjezd, za stěrač upozornění, že špatně parkují. Po roce jsme ale už situaci neukázněných řidičů řešili pokutou, ono to pak už jinak udělat ani nejde. Ne vždy se také situace podaří vyřešit domluvou. Když někoho chytneme poprvé, snažíme se s dotyčným řidičem domluvit, ale podruhé a potřetí už to tak řešit prostě nelze. A na řadu musí přijít pokuta.

Ani strážník není neomylný. Jak se řeší jeho pochybení?
Opravdu malá pochybení se stávají zřídka u začátečníků, ale na zásadní průšvih si nevzpomínám. Taková drobná pochybení si řeší jednotliví velitelé třeba odebráním osobního ohodnocení. Asi před dvaceti lety si pamatuji na jednoho člověka, který u nás skončil z hodiny na hodinu kvůli chybějícím blokům. To je jediný negativní případ za celou dobu fungování ústecké městské policie.

Státní policisté mají v rámci uniformy kamery. Mají je i strážníci?
Mají, ale zatím ne všichni. Tyto kamery fungují tak, že při zásahu na ně stačí klepnout a kamera je schopna udělat záznam dvě minuty nazpět. Je to určitá ochrana a třeba i možné objasnění náročnějších zásahů u rvaček či poskytnutí první pomoci. Nyní jich kupujeme pro strážníky dalších šest. Nepřenosných kamer pak máme napříč Ústím přes dvě stě. Pro případy opakovaných zakázaných skládek a míst, kde se scházejí drogově závislí, disponujeme další dvacítkou přenosných kamer.

Nácvik pomoci během krizové situace, čištění budovy od útočníků a první pomoc.
Na budovu městské policie zaútočili teroristé. Strážníci cvičili pomoc v krizi

Co zbytečná oznámení? Kolik hovorů je nesmyslných?
My tu nejsme od toho, abychom říkali, zda se nám nějaké oznámení líbí, nebo nelíbí. Každé oznámení musíme prověřit. Denně máme na linku městské policie zhruba padesát hovorů a nelze nějaký brát na lehkou váhu. Drtivá většina oznámení má opodstatnění, týkají se feťáků, nepořádku. Samozřejmě se ale setkáváme i s vymyšlenými hovory od dětí, které si krátí čas. Vysvětlujeme jim, že blokují linku někomu, kdo pomoc opravdu potřebuje a kdo může v danou chvíli bojovat i o život.

Jak velkým problémem jsou bezdomovci?
Obrovským. Snažíme se je dostávat z centra města, protože vnímáme, že otravují, jsou sprostí a mnohdy i napití. Při posledním sčítání jsme dokonce narazili na osm mimoústeckých bezdomovců. Je jich dost v okolí Mariánské skály i na Severní Terase. Někteří jsou ukáznění, dokonce po sobě uklízejí a v pytlích poctivě odnáší odpadky na příslušná místa, ovšem jsou i bezdomovci s neuvěřitelným nepořádkem v obtížně dostupných lokalitách. To je pak složitější. Jsme schopni vlastníma rukama odstranit menší nepořádek, ale u skládek už musí nastoupit odborná firma.

Bezdomovci, narkomani, čistota, ochrana dětí. Co dalšího vás kromě tradičních priorit čeká v brzké době?
Chystáme se na uzavření Benešova mostu. Průjezdnost centra musí být i přes zavření jedné z hlavních komunikací co nejlepší, ale už teď vím, že to bude náročné pro všechny. To je taková největší výzva, jinak práce městské policie je víceméně neustále stejná.

Končící ředitel Činoherního studia Ústí nad Labem Jiří Antonín Trnka.
Během covidu jsem si sáhl na dno, přiznává Trnka. Činoherák byla díra po granátu

Pojďme k otázkám od čtenářů. Z dotazů položených přes Facebook jsme vybrali tři.

Kuba Humpl: Proč nejsou strážníci vidět v pátek a v sobotu během noci? Během dne, když je klid, se dají potkat třeba dvě hlídky strážníků.
Trasy hlídek jsou předem dané. Samozřejmě, aktuální záležitosti mají přednost, ale neděláme rozdíly. Trasy jsou nastavené podle reakcí lidí, kde hlídky chtějí, ve dne i v noci slouží stejný počet strážníků, dělají na směny. Prioritou je Mírové náměstí a Lidické náměstí, zkrátka místa, kde je skoro vždy větší počet lidí. Pravidelně ale chodíme třeba i na místa, kde se scházejí drogově závislí.

Jakub Korobov: Chci pochválit městskou policii za to, co dělá. Kdy bude více hlídek ve městě a bude nějaký program pro nováčky?
Nábor probíhá celoročně. Lidé se k městské policii příliš nehrnou, což popisuji v odpovědi výše. Ten problém mají hasiči i státní policie. Chybí nám zhruba třináct lidí, už několik let.

Daniela Froněčková: Jakou výplatu mají strážníci?
Než strážník udělá zkoušky a stane se opravdu strážníkem, je v určité platové třídě. Výplata nižších stupňů platových tříd se pohybuje v rozmezí 21 až 22 tisíc korun měsíčně. K tomu existuje náborový příspěvek, který je 70 tisíc korun, ovšem v prvních měsících je k výplatě vždy z této částky pět tisíc korun měsíčně. Ve chvíli, kdy strážník začne fungovat na plný úvazek, dostává se do vyšší platové třídy. Záleží také na praxi, ale i mladý strážník může mít až 38 tisíc korun hrubého měsíčně. Ostřílení policisté s větší praxí se mohou dostat k padesáti tisícům měsíčně.

Mohlo by vás zajímat: Amerika i jídlo z východu. Hrnčířskou ulici oživují nové podniky

Zdroj: Deník/Jan Pechánek