Místní čekají na opravy už od předloňského září. Tehdy totiž odborníci z České geologické služby zjistili, že sesuv neuvolnila voda, jak bývá obvyklé, ale naopak velká sucha minulých let. V tomto případě se podloží hýbe v hloubce pěti až sedmi metrů. Ke klidu ani nepřispívá aktuální silné sněžení, které přišlo po oblevě z minulého týdne. „Osobně si myslím, že už to mělo být dávno hotové. Zatím jsme měli velké štěstí, ale až nás opustí, neštěstí bude hotové. Proto doufám, že nám vydrží do dokončení oprav,“ doufá předseda spolku Občané Vaňova Július Béreš.

Náměstek primátora Pavel Tošovský, který má na starosti městský majetek a dotace, vysvětlil, že ústečtí radní už vyhlášení výběrového řízení schválili. Stalo se tak v pondělí. Týdenní zdržení měla na svědomí politická situace. Koncem roku totiž zastupitelstvo omezilo pravomoci rady města a mezi nimi i tu, která umožňuje vyhlašování veřejných zakázek. Na posledním zasedání ale zastupitelé po personálních změnách v radě města tyto pravomoci zase uvolnili. „Práce na opěrné zdi by měly skončit do konce tohoto roku,“ informoval.

V čem je stráň problematická? Základem svahu a hornin na Čertovce jsou jílové minerály. Ty do sebe snadno nacucají vodu a přitom se roztahují a bobtnají. Když je sucho, smršťují se a zmenšují, tím se jejich masa rozvolňuje, ztrácí pevnost. Když znovu nasají vlhkost, mění se ve stále mazlavější a kluzčí hmotu. Střídání teplot tomuto procesu také neprospívá, rychleji narušuje stabilitu svahu.

Starosta Chabařovic Josef Kusebauch.
Lidé v Chabařovicích se těší na konec pandemie, podle starosty jsou ale trpěliví

Opěrnou zeď čeká výměna poškozeného kotevního systému a vybudování pěti nových kleneb namísto těch popraskaných. Práce přijdou na zhruba 9,2 milionu korun bez DPH, přičemž dotace z operačního programu Životní prostředí bude činit až 85 procent. Ačkoli město Ústí projekt financuje, sleduje na své náklady pohyby svahu a provádí další opatření, patří tato betonová stavba Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Přípravné práce trvaly dlouho kvůli nutnosti provést odborné analýzy a poté dle prohlášení vedení města z podzimu loňského roku i situace okolo pandemie nemoci covid-19.

Vědec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Vladimír Cajz, který geologickému mapování Českého středohoří věnoval zhruba třicet let, se domnívá, že by se město do oprav kotev opěrné zdi mělo rozhodně pustit co nejrychleji. „Ve Vaňově se stále něco hýbe a hýbat bude, žádná zeď není napořád. Přírodu nepřemůžeme ovládnout, proto je potřeba do takových ochranných staveb investovat,“ podotkl.

Všiml si prý dokonce určité zajímavosti. Ve Vaňově se podle něj nachází staré domy a opuštěné zbytky staveb po Němcích, které stojí na těch nejbezpečnějších místech. Zatímco novější stavby vyrostly po válce na místech, kde bylo volné místo, aniž by noví obyvatelé, kteří k tomuto prostředí neměli vztah budovaný po generace, tušili, že jim tu hrozí nebezpečí.