„Od doby, kdy nový Lidl otevřel, mi sem chodí přes den méně zákazníků. Je to znát. Elektřina, nájem, teplo, to něco stojí. Já mám trochu strach, jestli mi po zaplacení výdajů zbude dost peněz na živobytí,“ uvedl obchodník středního věku jménem Manh Tran, který provozuje večerku v Krásném Březně v ulici U Pivovarské zahrady.

Ještě před otevřením nového Lidlu byly v provozu v této části Ústí už dva supermarkety – Billa a Penny. To uklidňuje vietnamské živnostníky a obchodníky nejvíce, protože doposud se uživili všichni. Jak markety, tak večerky.

„Že bych měl nějaký konflikt s Lidlem a ostatními supermarkety? To v žádném případě, nemám,“ dodal Manh Tran, který se snažil reportérovi Deníku navzdory své špatně vyslovované češtině podat vyčerpávající informace.

Zájem ho těšil a Českou republiku i lidi v Ústí má velmi rád.

Byl ale výjimkou. Hovořit se šéfy večerek není jednoduché. Většinou to jsou právě Vietnamci a svou roli tu hraje jazyková bariéra. Sice bývají příjemní a usměvaví, ale dost těžko jim je rozumět. Někteří to nejspíš hrají a za špatnou češtinu se schovávají, aby nemuseli sami tazatele odmítnout. Jiní řeknou s úsměvem ne – většinou ti mladší. Třeba mladá Vietnamka ve večerce umístěné v přízemí panelového domu v ulici Anežky České. Ve večerce prodává už třináct let. „Jsem cizinka a nemůžu o takových věcech mluvit a ani se fotit. Nezlobte se,“ bránila se objektivu.

U ostatních večerek, třeba té na rohu naproti zavřenému pivovaru, je situace jako přes kopírák.

close Vietnamské večerky v Krásném Březně mají ze supermarketu různé pocity. Někteří ho jako konkurenci vnímají, jiní ani ne. info Zdroj: Deník/Janni Vorlíček zoom_in Vietnamské večerky v Krásném Březně mají ze supermarketu různé pocity. Někteří ho jako konkurenci vnímají, jiní ani ne.

Sám Lidl na zaslané dotazy o tom, jak se mu podařil start v Krásném Březně, zatím Deníku neodpověděl.

Zdejší obyvatelé na novou konkurenci shlížejí rozdílnou optikou. Někteří by měli krach večerek za velmi nemilý, na druhou stranu si říkají, že bez možnosti nákupu nezůstanou. Právě kvůli oněm třem supermarketům.

Hlavně místní pamětníci si vzpomínají, že tu bývaly po revoluci malé obchůdky i samoobsluhy. Ty prý ale postupně vymizely. Některé převzali právě Vietnamci, jiné zkrachovaly. Další prostě zavřely kvůli věku provozovatele.

„To byl případ oblíbeného řeznictví naproti likérce a sodovkárně zvaného U Válka. Pan Válek prostě zestárl a už to nechtěl dělat,“ vzpomínal důchodce František Roček, který bydlí v Krásném Březně na dohled Corsa.

On sám si myslí, že vietnamské večerky a menší obchody konkurují supermarketům hlavně tím, že je mají lidi u nosu. Tedy blízkostí a také dlouhou otevírací dobou.

„Ostatně tím, že sami nakupují ve velkých krámech zboží ve slevě, nemají až na výjimky vyšší ceny než tyhle supermarkety. Takže proč bychom chodili o tři ulice dál,“ ptal se sám sebe Roček. Zaznamenal prý i paradoxy, kdy po loňském zdražování měli vietnamští obchodníci v některých segmentech zboží levnější než v supermarketech. „Třeba některé konzervy stojí normálně přes 70 korun a oni je měli pod 50 kaček,“ líčil.

K dalším fenoménům prý patří „ekonomičtí důvěrníci“. „Někteří Vietnamci umějí mistrně využívat nelegálních dovozů, které na rozdíl od celníků nebo ministerstva financí řadoví občané kvitují s nadšením. Tihle důvěrníci pak pro lidi v baráku u svého Vietnamce nakupují cigarety, tabák a jiné zboží. Prospěch z toho mají obě strany,“ dodal.