Majitel Labe tou možností příliš nadšený není, ústečtí odborníci se ale za jeho prohlášení kulturní památkou přimlouvají.

Vlastníkem budovy je 7. obchodní společnost. Ředitel obchodního domu Petr Chmátal není příliš rád, že se Labe dostalo do hledáčku památkářů. „Řečeno s nadsázkou, to si potom nemůžete ani vyměnit kliku u dveří. Přitom se snažíme k tomu baráku chovat s úctou, vážíme si ho. Neměníme plášť budovy a zachovali jsme, kde to bylo možné, i některé původní prvky interiéru. Ale o zápis na seznam kulturních památek fakt nestojíme,“ oponoval.

Vedoucí projektu Renata Vrabelová ale vysvětlila, že seznam zhruba pěti stovek objektů, které vybrali napříč republikou, je výsledkem pětileté práce. „Zkoumali jsme s kolegy stavby z tohoto období a ústecké Labe má hodnoty, které jsme hledali. Specifické znaky architektury té doby. To je hlavní důvod, proč se objevil mezi výstupy projektu,“ vysvětlila.

Firma VDED vyrábí ve Velkém Březně dezinfekční brány
Epidemie koronaviru přinesla podnikatelům v kraji také nové příležitosti

Autorkou stavby je Růžena Žertová, jenž dnes patří k velmi uznávaným architektkám druhé poloviny 20. století. Zemřela minulý rok. Přišla s ojedinělým konceptem modelace hmoty. Labe tak zastupuje individuální pohled na postmodernu s důrazem na osobní výtvarné cítění.

Projekt na stavbu Labe vznikl mezi lety 1965 až 1969 a na návrhu interiérů se podílel i Mojmír Böhm, Ladislav Špás a Antonín Werner. Samotná stavba trvala od roku 1969 až 1974. Investorem bylo Lidové spotřební družstvo Jednota Ústí nad Labem. Od dokončení tu nebyly provedeny žádné zásadní stavební úpravy. „Tehdy jsem ho projektovala jako stavbu, která by měla vydržet sto let. Byla jsem se podívat ve Švédsku, kde jsem čerpala inspiraci, jak má moderní obchodní dům vypadat," vzpomínala sama architektka, která chtěla vytvořit stavbu, u níž by se snadno měnily vnitřní dispozice.

Přizpůsobení prodejního prostoru

Právě chytré řešení interiérů umožňuje maximální variabilitu prodejního prostoru, což tak patří k pozitivním stránkám OD Labe pro jeho další využívání. Materiál pláště budovy byl vybrán s ohledem na silnou průmyslovou výrobu. I proto bylo po roce 1995 změnit jeho koncepci z jednoprostorové prodejní plochy na menší samostatné jednotky pouze za pomoci odstranitelných příček bez zásahů do podoby jednotlivých podlaží.

Také historik Martin Krsek z ústeckého muzea si myslí, že OD Labe si památkovou ochranu zaslouží a mrzí ho, že nepřišla už před deseti lety. „Protože ještě v době, kdy nebylo dílo architektky Žertové tak doceněno, provedl vlastník řadu necitlivých zásahů,“ poznamenal.

Stav sucha v ČR.
Léto v Ústeckém kraji bylo letos nejsušší v Čechách. Podzemní vody je stále málo

Zmizely zlacené vývěsní štíty, bronzová plastika ze schodiště a další. „I tak je ale Labe svou architekturou tak výrazné a zachovává si svou podstatnou hodnotu, kterou je potřeba chránit,“ myslí si Krsek.

Před pěti lety do Ústí doputovala výstava o díle architektky Žertové, s níž ústečtí muzejníci byly v kontaktu. „Tehdy jsme v rámci výstavy získali od vlastníka Labe nějaké drobnosti do sbírek. Vzorek pláště, originální informační tabule z Labe, původní lustr a když jsme ji navštívili, darovala nám broušenou vázu, kterou dostala od tehdejšího městského národního výboru jako ocenění za svůj podíl na budování obchodního domu,“ pokračoval historik Krsek.

Podobně smýšlí i architekt a ústecký opoziční zastupitel Jan Hrouda (PRO! Ústí) „Rozhodně jsem pro. Je to jeden z velmi hodnotných domů. Obsahuje spoustu původních prvků. V Ústí obecně moc památek nemáme. Můžeme být rádi, že majitel k budově přistupoval relativně citlivě, například v restauraci zachoval různé originální prvky,“ poznamenal.

Tuleň obecný
Novým obyvatelem ústecké zoo je Ayma, mladá samička tuleně

Zároveň řekl, že přístup majitele k možnému zápisu na seznam památek chápe. „Na jednu sice stranu lze čerpat dotace na rekonstrukce, na druhou stranu to znepříjemní i běžnou údržbu. Ovšem z hlediska veřejného zájmu je třeba takové stavby chránit před poškozeným,“ dodal s tím, že Německu například majitelé proti zapsání na seznam nebojují.

Labe ovšem není jediná ústecká stavba, která se výsledcích brněnského projektu objevila. Kromě zmiňovaného magistrátu, který už mezi památky patří, byste tu našli i zastřešení letního kina, i někdejší ústecký zlatý fond, tedy panelový činžák v Hrnčířské ulici ve vlastnictví CPI Byty.

Případně unikátní předlický kostel sv. Josefa, který je sice z roku 1906, ovšem s vnitřní výzdobou spojenou s působením biskupa Karla Otčenáška a tehdejší neoficiální přítomností, respektive tajným klášterem Saleziánského řádu z roku 1971 provedenými malířem Františkem Peňázem. Kostel už za památku navržen byl a nachází se uprostřed celého „schvalovacího“ procesu.