S manželkou si pomalu zvykáme na krátké zdravotní vycházky, podzim je krásný, nevadí, když prší, hlavně, že jsme venku. V batohu nesmí chybět pití, chytrý telefon, foťák, několik roušek a hygienické ubrousky. Na Bukově bydlíme deset let, manželka nevěděla, kde je letiště, v úterý 27. října jsme tam vyrazili.

Klidnou chůzí po chodníku dojdete až na konec Všebořic, kolem motocyklu na stožáru k polámanému kříži, kde dříve začínala obec Podhoří. Po válce tam stálo přes padesát domů, dnes je tam pouze jediný, zbytek ustoupil uhlí. Kolem skládky se dostanete až k letišti, kde černí ptáci pózují na přistávací ploše. Škoda, že fascinující pohled do kopců znehodnocuje nepořádek kolem cesty, kde najdete třeba poškozené dětské sedačky, nebo toaletní mísu.

Filmový záběr na dálnici z oranžové lávky se líbil i mladým cyklistům, kteří si tam pořídili několik selfíček. Klid vládl u vodní plochy, kousek dál však zanechali na zeleném trávníku hluboké stopy divočáci. Zpět jsme se svezli autobusem, procházka trvala necelé tři hodiny. Snad nám tu pohodu nepokazí televizní zprávy. 

Miroslav Vlach