S prvním cinkáním zvonku končí dezinfekce klik. Skončila hodina a někteří malí školáci až nepřirozeně ukázněně vyrazili ze třídy na záchod. Dodržují rozestupy, nepobíhají ani nehalekají, mají nasazené roušky.

Je pondělí 25. května dopoledne a po zhruba dva a půl měsíci začalo v ZŠ Elišky Krásnohorské v Ústí vyučování pro první stupeň. Z 370 žáků od první do páté třídy jich sem dochází 218 rozdělených do patnácti učeben. To proto, aby škola vyhověla všem hygienickým požadavkům.

„Museli jsme například přestavět celou jídelnu. Děti mají dvě hodiny na jídlo. Dotknou se ho jenom kuchařky a pak už nikdo, kromě strávníka. Je velmi obtížné všechno dodržet, je to spíš na tři hodiny,“ popsal ředitel školy Martin Alinče.

Každý školák sedí v lavici sám. Pouze tam si smí sundat roušku. Jakmile se zvedne a jde například k tabuli, už by si měl zase ústa a nos zakrýt. „Pro děti je to hodně náročné,“ poznamenala jedna z učitelek.

Stejně obtížné bylo rozplánovat příchody a odchody dětí ze školní budovy. Hlavní vchod, u kterého stojí automat na dezinfekční gel, otevírá deset minut před půl osmou a zavírá po půl hodině. Ze šaten vede cesta školáka rovnou do učebny. Nesmí se přitom shlukovat, což dost omezuje kočkování i probírání novinek s kamarády.

Výuka začíná v osm hodin. Škola zavírá ve čtyři odpoledne. „Čas odchodů máme naplánovaný každou hodinu od jedné tak, aby se děti nepotkávaly,“ přiblížil ředitel Alinče.

Poklepává přitom na tabulku s rozpisem odchodů. Počítat přitom musejí i s osmapadesáti deváťáky, kteří se připravují na střední školu. Děti se přesto do školy těšily. Alespoň tedy většina z nich.

„Chtěl jsem si konečně popovídat s kamarády. Doma to už byla nuda, učení jsem občas nechápal a rodiče měli málo času na vysvětlení,“ zmínil jeden ze školáků, desetiletý Honzík.

Ve třídě ho učí třídní učitel, ti ostatně vyučují všichni a pomáhá jim asistent. V práci jsou všichni pedagogové. Včetně těch, kdo patří do cílové skupiny nemoci COVID-19. „Učitel si musí dopředu písemně připravit, co bude vyučovat. Těm žákům, co jsou doma, to pošle. Zbytek probírá při hodině. Učivo se nedá nahradit, musí se dohnat, jen těžko to může pedagog vysvětlovat individuálně,“ vysvětlil ředitel školy.

Seznam dětí, které dorazily na výuku, škola uzavírala po desáté hodině večer 18. května. „Rodiče k tomu přistupovali velmi vstřícně. Až si to zaslouží poděkování. Konflikt jsme zažili snad jen jeden,“ zamyslel se Alinče.

Připomínky koronavirové pandemie jsou všudypřítomné v každém detailu školního života i po rozvolnění vládních krizových opatření. Pod tabulí stojí dezinfekce na podlahy a stoly. Na dosah umyvadla s antibakteriálním mýdlem nechybí dezinfekční gel na ruce ani role papírových ručníků a opět všudypřítomné roušky. To všechno něco stojí. Během uzavření škola sice ušetřila na teple, vodě nebo elektřině, ale peníze putovaly na další výdaje.