Večerní setkání obyvatel Trmic se zástupci společnosti, krajské hygieny, inspekce životního prostředí (ČIŽP), krajského úřadu a radnice je poměrně klidné. Otvírá ho starostka města Jana Oubrechtová popisem situace, vzniklé po zveřejnění tiskové zprávy neziskové organizace Arnika, hovořící o množství dioxinů, vznikajících spalováním odpadu v Trmické spalovně.
Pochybnosti
V sále restaurace U Kastnerů sedí zhruba stovka Trmičanů a bedlivě poslouchá výklad, moderovaný zdejším místostarostou Michalem Žaludem. „Vy nám říkáte," řeční zrovna Marcela Hainzová, zdejší zastupitelka, „že měření provádíte dvakrát ročně. Ale největší množství dioxinů je produkováno při nájezdu a sjezdu spalování. Jakou máme jistotu, že se spalovna na měření dobře nepřipraví?"
Na to jí odpovídá provozní ředitel spalovny Petr Špičák. „Dávkování odpadu začíná po vyhřátí pecí na správnou teplotu. Odstávky spalování provádíme jen dvakrát do roka," popisuje Špičák celý proces. „Kdyby spalování začalo dřív, okamžitě by to odhalila čidla kontinuálního měření. Nelze se odchýlit od technologického postupu, není to technicky možné."
Kolik spálí odpadu?2008: 15 010 tun Po spálení z této váhy zbude: škvára 17 %, |
Uklidnění
Z další debaty vyplývá, že převážnou většinu páleného odpadu tu netvoří žádné staré ekologické zátěže. „Zpravidla tu pálíme tři hlavní druhy odpadu, odpad ze zdravotnictví, z průmyslových podniků a především komunální odpad," vysvětloval to ředitel Matoušek a poukazuje na to, že dioxiny nevypouští do ovzduší. „Jsou zachyceny ve filtrech a nakládá se s nimi stejně jako s nebezpečným odpadem."
Jaroslav Hájek z ČIŽP pak všechny opětovně ujišťuje, že na spalovně kontroly provádí. „Se společností SITA jsme v posledních letech neměli žádné potíže," dodává Hájek.
