Češi jsou většinou ateisté. V minulosti to ale vůbec neplatilo. Ostatně, husitské války patří mezi konflikty náboženské a nepochybně změnily náboženské poměry i v Ústí. To ovšem zůstávalo převážně katolické.

Svědčí o tom například i nejstarší tištěná mapa Čech, vydaná roku 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. Ústí, či Austí, jak zní původní české jméno města, označuje za převážně katolické, ačkoliv z několika zmínek v závětích ústeckých měšťanů víme, že tu kališníci žili. „Netvořili ale většinu obyvatelstva," uvádí o tom historička Lenka Bobková v Dějinách města Ústí.

Od 2. poloviny 15. století pak vznikala duchovní bratrstva. V Ústí jich pracovalo hned několik. Nejstarší bylo Mariánské, doložené ho máme opět v testamentu, a to z roku 1470. Následovala bratrstva sv. Václava, Božího Těla, Růžencové, jejichž statuta dokonce schválil papež Sixtus IV. dne 8. června 1483. Bratrstva, jak jejich názvy naznačují, se starala především o záležitosti náboženské.

Například zrovna bratrstvo Růžencové mělo na mariánské svátky Navštívení a Početí číst vigilie nebo je zpívat.

„V neděli pak při zpívané mši museli zapálit pětapadesát svíček na způsob růžence," popisuje historička Bobková. „Po mši se modlili za zemřelé členy bratrstva a pak zpívali zádušní mši při svitu čtyř svícnů, stejně jako při vigiliích."

Starali se ovšem také o charitativní záležitosti. Podporovali faráře a ostatní duchovní, nebo například o školmistra, jejichž postavení ve městě měli zlepšovat.