V sobotu 10. října jsme se již po osmé sešli na velkém sále Domu kultury.

Nejvzdálenější, nejstarší, nejmladší

Tak jako vždy byl velice bohatý kulturní program. Po slavnostní fanfáře proběhlo uvítání všech přítomných, včetně milého hosta, pana starosty Ing. Kamila Hýbnera, po kterém následovalo představení programu setkání.

Zajímavým zpestřením bylo vyhlášení nejvzdálenějšího účastníka akce, kterým byla Marta Miláčková, která se přijela podívat na své spolužačky a spolužáky až z dalekého Popradu-Lesné. Nejstarší absolventkou byla paní Edita Tučková, narozená v roce 1931, a celých 47 let bylo mezi ní a nejmladší účastnicí Martinou Hruškovou.

Všechny tři absolventky obdržely láhev červeného vína a nejhojněji zastoupený ročník 1949 s počtem 27 absolventů obdržel karton sektu. Setkání bylo, tak jako v předchozích letech, s mezinárodní účastí.

Předlice v průběhu času

Se svými bývalými spolužáky, kteří dnes žijí po celé republice, si přijeli zavzpomínat na krásné časy mládí absolventi z Rakouska, Německa a Slovenska. V přísálí byla instalována výstava „Předlice v průběhu času" dokumentující na historických a v současnosti pořízených fotografiích, jak se Předlice od svého založení po současnost dramaticky změnily.

Na výstavě byly také již tradičně vystaveny fotografie připomínající, jak jsme se bavili při posledním setkání v Setuze. Ve druhé polovině večera proběhla volná zábava se všeobjímajícími hovory a tancem, který provázela hudební kapela Fonotest a na úplný závěr za úžasné atmosféry proběhla diskotéka dalšího absolventa školy Milana Moravy.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední setkání, uveďme malou rekapitulaci. S počtem 240 účastníků letošního roku se nás od toho prvního sešlo celkem 2714, třikrát jsme se svými výkony zapsali do České knihy rekordů, pokřtili jsme publikaci Historii Předlic, přeloženou z němčiny do češtiny absolventem školy, nedávno zesnulým Bohdanem Hiekischem, a shromáždili největší sbírku třídních fotografií v celé republice.

Setkáními se podařilo dát dohromady třídy a v mnohém obnovit mezigenerační vztahy. A tak nám v mysli zůstane pro další roky milá vzpomínka na vše minulé.

Závěrem nesmíme zapomenout na finanční podporu Městského obvodu Ústí nad Labem město, kterému tímto děkujeme.

Karel Punčochář