Některé povedené projekty jsou výsledkem nejen dobré vůle, ale šťastné náhody, jako v případě obnovy kříže s Božími mukami nedaleko zatopeného lomu Oprámu.

Jste členem okrašlovacího spolku. Čím se takový spolek u vás vlastně zaobírá?
Okrašlovací spolek je takový hovorový název. Myslím, že jsme ho převzali z nějakého starého filmu. Správně je to Spolek pro obnovu památek a podporu kulturních tradic obce Telnice. Tak myslím, že název vypovídá o všem. Spolek organizuje různé aktivity v obci a jedním z jeho cílů je vrátit důstojný stav a užívání kostela sv. Josefa v Telnici. I když to je spíše obráceně. Stav ještě není, ale kostel se vrací zpět k životu. Pořádáme zde Noci kostelů, Vánoční setkání i koncerty.

Jak sháníte dobové informace pro kostely a kaple nebo pomníky a boží muka? Které byly nejsložitější?
O kostele se dá hodně přečíst ve starých německých Heimatkunde, tedy vlastivědných časopisech. Pomníky jsou známé a co se týče varvažovského kříže a milníku, tak pomohla i náhoda. Torza obou se našla, když místní rybáři chtěli jen tak přispět ke zlepšení životního prostředí a vyčistili strž za bistrem Bažina. Další náhoda chtěla, že tehdejší nájemce bistra Miloš Zlatohlávek nepřipustil, aby pískovcové bloky zmizely někde v základech zdi nebo plotu. Mě se později podařilo, díky starým ústeckým vlastivědcům, získat fotografii kříže před zničením a když náš starosta Jan Doubrava nechal uklidit kostel, tak se pod sutí našel zbytek kříže. Jakmile tohle vše máte pohromadě, tak by přeci byla škoda to znovu nepostavit. Patřily sem, do naší krajiny, už vlastně od pradávna, od roku 1808. Takže kameník Josef Sotona to vše dal dohromady. A bylo.

Kameník z Velkého Chvojna Josef Sotona renovuje památky a hraje i ve filmu.
Kameník z Velkého Chvojna Josef Sotona renovuje památky a hraje i ve filmu

Co další vaše počiny?
Zatím posledním počinem byla stavba rozcestníku naproti kříži. Tomu také vlastně pomohla náhoda, ale zároveň uzavřela jednu kapitolu. Když jsme odhalovali křížek, tak mi náš starosta říkal, že by byl rád, abych zjistil, co byl zač a kde stál ten poslední kámen. Já měl fotografie nějakých dalších pomníčků z lesa a jednoho milníku. Ten ale byl válcový a pomníčky také tvarem neodpovídaly. Loni zjara mě pak starosta požádal, zda bych mu nezpracoval obecní archiv. Připravil archiválie k předání do nadřízeného archivu, další k přestěhování do nové budovy radnice a některé samozřejmě ke skartování. Tam, mezi písemnostmi, jsem nalezl zapomenutou fotokopii fotografií mě neznámých a on to další rozcestník!

Co následovalo?
Pak už to bylo vlastně jednoduché. Po domluvě s památkáři a archeology mohl znovu tam, kde dřív stával. Někdo si možná řekne, proč? Protože je to zajímavost, která ukazuje značení cest v minulosti. Mimochodem, takováto stará značení se v Ústeckém kraji dají spočítat na prstech jedné ruky.

Modely, historické bitvy i okrašlování Telnicka. To všechno dělá Jiří Bureš.Modely, historické bitvy i okrašlování Telnicka. To všechno dělá Jiří Bureš.Zdroj: se souhlasem Jiřího Bureše

Mluvíme-li o noci kostelů nebo o výstavách betlémů, jaký program jste byli schopni návštěvníkům nabídnout?
Já už si ani nepamatuji, co bylo dříve. Jestli Noc kostelů nebo výstavy betlémů. Během Noci kostelů si návštěvníci mohou nejen prohlédnout kostel. Je zde vždy připravena nějaká výstava. Staré fotografie Telnice, snímky z rodinného alba hraběcí rodiny Ledeburů, se kterými jsme navázali kontakty a hrabě Ledebur i se svým synem Telnici navštívil. Jednou v zimě dal dokonce přednost Telnici před Alpami a přijel si sem zalyžovat. Co se výstav betlémů týká, ty jsou každoročně před Vánocemi. Podařilo se nám nalézt v soukromé sbírce v Ústí nad Labem původní dřevěný betlém z telnického zámku, tak jsme ho nechali namalovat ústeckým malířem Zdeňkem Urbanem a betlém jsme vydali jako vystřihovánku.

Zdroj: DeníkPomáhal jste vybrat nová okna kaple v Liboňově. Jaká budou a proč zrovna tato?
O tom bych se asi nezmiňoval, nemá smysl vše vyzradit dopředu. Myslím, že až budou, tak k tomu uděláme nějakou malou slávu. Určitě o nich něco napíšete. I autor Jan Karko vám určitě rád řekne co, jak a proč vymyslel. Jen prozradím, že budou barevná. Tak, aby sluneční svit pronikající skrze ně do kaple na zdi vytvářel barevné obrazce. Když jsme s Honzou Karkem o tom mluvili, bylo to velmi zajímavé. On není jen někdo, kdo udělá vitráž. On do toho dává cit, část své osobnosti. Stejný vizážista nám opravoval okna v kostele sv. Josefa a myslím, že se mu vážně povedla.

Telnice je sice turistickým cílem, ale hlavně v zimě. Šlo by to změnit? Co by mohla v létě nabídnout?
Prozatím nabízíme, o čem jsem mluvil. Pomníky, obnovené drobné stavby, na Oprámu koupání, v horkém létě příjemné procházky v okolních lesích. Co do budoucna? Něco chystáme, ale neprozradím, nerad bych to zakřikl.

Strom, který před časem spadl do jedné ze zahrad na Telnici. Dnes už snad něco podobného přestane hrozit.
Telnice řeší mizející vodu z Oprámu i kmeny stromů, padající do zahrad

Kozí dráha už zase funguje, co na tohle říkáte, není škoda, že je v provozu jen v části své trasy?
Já samozřejmě podporuji, aby vlak jezdil až do Nového Oldřichova a také, aby jezdil v zimě. Ať třeba lidé z Děčína nechají doma auta a přijedou do Telnice lyžovat vlakem. Pak by byl ovšem potřeba nějaký shuttle bus, který by návštěvníky vozil od nádraží nahoru do areálu. Ono by to ulehčilo všem. Parkovišti, obci a možná by přibylo i trochu té dobré nostalgie a romantiky. Jízda vlakem zimní krajinou, já vždycky mám před očima ten film s Tomášem Holým, když jel s maminkou do Krkonoš. Jak vytrhnout velrybě stoličku. Vrátím-li se k té trase Kozí dráhy, samozřejmě, v Krupce je lanovka na hřebeny Krušných hor. Z Lesní brány může jezdit kyvadlovka do Teplic. Kolem je toho hodně, co by zdejšímu kraji pomohlo a přineslo oživení té naší "vyrabované krajiny". Nastal čas vracet, co z našeho kraje republika dlouhá léta brala.

Jste modelářem, prý vedete nějaký kroužek a klub, pořádáte soutěže. Oč se jedná a jaký to má úspěch?
Od roku 2015 v místním domě kultury pořádá Klub plastikových modelářů – Děčín – Ústí n. L. během listopadu tradiční soutěž pro modeláře z celé republiky i zahraničí. Ukončujeme tím sezónu. Pořádáme ji s podporou obce Telnice a místních dobrovolných hasičů, kteří nám pomáhají s logistikou. No a právě ta už docela dlouhá tradice a starosta Doubrava mě přesvědčili, abychom vyzkoušeli, jestli by místní děti měli o modelaření zájem. Plán existoval už skoro dva roky, ale stále nám to drobet kazil covid-19. Až letos se nám podařilo udělal "patláček" pro děti. Pár jich přišlo a kroužek jsme rozjeli. Uvidíme, jaký bude zájem. Říkám rodičům, lepší děti podpořit v jejich tvořivosti a šikovnosti. Oni pak třeba nebudou pořád viset na telefonu nebo počítači. To vidím jako velké zlo naší doby.

Na závěr, co vaše historické vojančení? Jak to vypadá a jak se to projevuje v obnově historického majetku a krajiny Telnicka a okolí?
Historické vojančení? Ten koníček byl tou divnou covidovou dobou ovlivněn úplně stejně jako jakákoliv lidská činnost. Myslím ale, že za ty poslední čtyři roky se rekonstrukci bitvy u Chlumce podařilo udělat velký posun proti minulosti. Měli jsme i štěstí, v době konání vzpomínkových akcí stát vždy opatření uvolnil. Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.