Ondřej Kafka: Buddhisté začínali po povodni

Její začátky byly skromné a centrum, kde se scházela, bylo potřeba nejprve dát po povodních v roce 2012 do pořádku. To popisuje Ondřej Kafka, jeden z nejstarších členů této komunity.

Jak jste se vlastně k buddhismu dostal?
Seznámila mě s ním bývalá přítelkyně. Sám jsem tehdy býval křesťan. Začal jsem číst knihy lámy Oleho Nydahla. Všechno, co v nich psal, mi připadalo hodně logické. Řekl jsem si, že bude nejlepší si ověřit, jestli má pravdu. Tak jsem začal s meditacemi.

Mohl byste vysvětlit, co je to meditace a k čemu slouží?
Umožňuje mimo jakákoli dogmata i víru získat vnitřní prožitek sebe sama. Jako dneska lidé získávají zážitky při adrenalinových sportech, přináší meditace vlastní zkušenost. Je od vás pak neoddělitelná. Meditace zklidní rušivé myšlenky a stavy mysli. Umožňuje, aby mysl objevila svou přirozenou vnitřní zářivost a kvality.

Co vás na Buddhově učení nejvíc oslovilo?
Já nejsem moc zážitkový typ. Někdo má meditační prožitky nebo vidí učitele a cítí, že to je „ono". Takový nejsem. Moje mysl je logická, takže mě oslovila nejvíc logika. Když jsem začal praktikovat, měl jsem možnost posoudit, že to je všechno pravda.

Konkrétně?
Tak třeba reaguji klidně na věci, na které bych v minulosti reagoval nepřiměřeně, dneska je prostě neberu jako problém. Můžu být v pohodě, i když se toho děje víc najednou, co by lidé brali jako tragédii. Ať už v práci, když poletuji od jednoho k druhému a podobně. Zvládám to většinou v poklidu.

Řekl byste tedy, že vám buddhismus změnil život?
Je to skutečně spíš o prožívání a pohledu na něj. Cílem buddhismu je Osvícení. Tedy plný rozvoj lidského potenciálu. Praktikující rozvíjí díky práci s myslí, správnému pohledu a jednání svoje prožívání v každodenním životě i neobvyklých situacích. Prostě odstraní ten filtr rušivých emocí. Když ten závoj spadne, praktikující pozná, že mysl je plná radosti, laskavosti, neohroženosti… Znamená to, že jen my sami, nikdo jiný, si můžeme za své štěstí, či neštěstí.

Říkáte Osvícení. Co to je?
(smích) Plný rozvoj potenciálu mysli. Nemohu na to lépe odpovědět, jelikož jsem sám Osvícení nedosáhl. Je to tedy spíš otázka na učitele, jakými jsou láma Ole Nydahl, či 17. karmapa Thinlä Thaje Dordže.

Jak začínalo buddhistické společenství v Ústí?
Meditační skupinu buddhismu Diamantové cesty v Ústí nad Labem v roce 2001 zakládal Petr Hubáček. Do roku 2002 se scházela v soukromém bytě na Klíši. V té době organizovala řadu přednášek v knihovně a na univerzitě.

Časem určitě potřebovali nějaké společné místo. Jak to vyřešili?
Jak rostl počet zájemců, pronajala si v roce 2002 menší nebytové prostory v Zeyerově ulici na Střekově. Potřebovaly dát dohromady, jelikož je zdevastovala povodeň.

Jak tam byli dlouho, dnes přeci sídlíte v centru města?
Po čtyřech letech se skupina přestěhovala do větších prostor v sousední Mánesově ulici. Tady jsme působili až do roku 2011. Od června téhož roku až do současnosti se Centrum buddhismu Diamantové cesty nachází ve Dvořákově ulici v centru Ústí nad Labem. Pro zájemce o buddhismus zde pořádáme vedené meditace v pondělí, ve středu a ve čtvrtek vždy od 19 hodin.

Hovoříte o buddhismu Diamantové cesty linie Karma Kagjü. Pokud vím, existují i další školy a směry. Proč si myslíte, že po ZENu patří právě tento tibetský směr k nejrozšířenějším na Západě?
Nejprve je potřeba říci, že v buddhismu si jednotlivé školy a směry nekonkurují. Každý si vybere ten svůj. Je na to krásný příklad s lékárnou: když do ní přijdeme, nevykoupíme všechny léky, ale jen ty, co potřebujeme na tu naši chřipku. Stejným způsobem to funguje i s různými školami.

Máte nějakého guru či duchovního vůdce?
Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü na Západě vede láma Ole Nydahl, který učení osekal od veškerého kulturního balastu. Jsou díky tomu naprosto průhledná, logická a přitažlivá. Člověk se prostě nemusí prokousávat tím, proč lidé chodí v rouchách, zvoní zvonečky, točí mlýnky a tak podobně.

Jak se vlastně dostal buddhismus na Západ?
Buddhismus Diamantové cesty patří k jednomu ze tří směrů, které předal Buddha Šákjamuni. Šířil se 1,5 tisíce let let v Indii, pak 1 tisíc let v Tibetu. Tady vznikly čtyři hlavní školy, mezi nimi i škola Karma Kagjü, v jejímž čele stojí Karmapa. V současnosti 17. Karmapa Thinlä Thaje Dordže.
Jeho předchůdce, 16. Karmapa Rangjung Rigpe Dordže v 60. letech poznal mladé manžele Hannah a Ole Nydahla, absolventy univerzity a hippies z Dánska.
Když v nich poznal přirozené učitele, neboli tibetsky lámy, pověřil je spolu s několika dalšími tibetskými lámy přenosem učení na Západ. Což bylo zrovna v době, kdy pro něj začaly vznikat příznivější podmínky.

Vraťme se do Ústí. Jak vidíte budoucnost zdejšího centra?
Samozřejmě každý se vyvíjí. Pokud se něco změní, určitě ne společný jmenovatel naší skupiny. Nikdy jsme nebyli, a obzvlášť ne v Ústí, masovým společenstvím. Takže jsme k sobě měli vždycky hodně blízko. Vztahy jsme měli vždycky skvělé.
Jinak co se týká nějaké osvěty, rozjeli jsme spolupráci buddhistických center na severu Čech a s drážďanskou skupinou. Děláme i víkendová meditační setkání v centru a určitě s tím budeme pokračovat.