Kraj se proto chystá podat žádost o dotace do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) s tím, že by mohl získat až 85 procent z celkové sumy nutné na opravu. Jenže vyhlášení příslušného dotačního titulu zdržela pandemie.

Jak vysvětlil krajský radní Tomáš Rieger, hejtmanství se přesto snaží najít cestu, jak s opravou začít co nejrychleji. Záleží ale na daňových příjmech kraje. „V dubnu budeme znát čísla, jak dopadl loňský rok, jaké budou kompenzace a co si budeme moci dovolit financovat nebo alespoň předfinancovat ze svého,“ řekl.

Přípravu rekonstrukce, jež měla začít už v roce 2020, prodloužily problémy v souvislosti s protipovodňovou vanou v Přístavní ulici i nutná přeložka třiceti inženýrských sítí vedoucích po mostě. Kvůli tomu vznikne i lávka přes Labe.

Opravy čekají horní konstrukci i oba betonové pilíře. „Nebude to jednoduché, z technologického pohledu tu bude stát nový most. Z původního příliš nezůstane, ačkoli jinak bude vypadat stejně,“ pokračoval Rieger.

V Ústí ale vyhlídka na další průtahy nikoho nenadchla, navíc panují obavy, že kvůli havarijnímu stavu bude most uzavřen ještě před zahájením prací. Ústecký dopravní podnik kvůli rekonstrukci mostu už před rokem zakoupil speciální trolejbusy „na baterii“, které mohou přejet přes Mariánský most, kde není napájení z trolejí. Ostatně už od roku 2018 reguluje vjezd na most kvůli míře poškození semafor tak, aby na něm nebyl více než jeden autobus či trolejbus nebo nákladní automobil. „Sám jsem ze Střekova, takže mohu jen potvrdit, že Benešův most má pro nás větší důležitost než Mariánský. Předpokládám, že za město budeme s krajem vyjednávat o nějakém urychlení,“ sdělil náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský.

Na mostě, který hojně využívají i motoristé z Děčínska a Litoměřicka, stojí během dopravních špiček auta v kolonách. „Další zdržení opravy mě netěší. Aby nakonec jednoho krásného dne most nespadl i se vším, co na něm bude stát. Nebylo by to u nás v Česku poprvé,“ obává se například Střekovanka Pavlína.

Most v době svého vzniku v roce 1936 patřil mezi technické unikáty pro svou velikost. Je spjat i s historií města, jelikož v červenci 1945 na něm došlo k takzvanému Ústeckému masakru Němců. Proto ho místní památkový ústav navrhl zapsat do seznamu památek. Ministerstvo kultury to ale odmítlo s tím, že není jedinečný.

I proto ústecký historik a zastupitel Martin Krsek před časem navrhl pro případ, kdy by se ukázalo, že by bylo výhodnější postavit nový most, aby „Benešák“ zůstal zachován pro pěší a cyklisty. „Nemá sice památkovou ochranu, ale myslím, že mu nebyla udělena spíše z praktických důvodů,“ dodal.

Město si podle ústeckého primátora Petra Nedvědického uvědomuje, že generální oprava mostu E. Beneše není v prvním souboru schválených investičních akcí kraje. "Právě k tomuto tématu máme schůzku s krajským radním Riegrem," oznámil ve středu večer.