Jak vysvětlil ředitel muzea Václav Houfek, preparovaných exponátů orangutana bornejského není na světě mnoho. „Poslouží nám k dokumentaci druhu, kterému hrozí vyhynutí. Během výukových prohlídek pro školy mohou děti například srovnávat kostru lidoopa s modelem kostry lidské,“ uvedl Houfek.

Kurátor muzejní přírodovědné sbírky Václav Beran upřesnil, že poslední výzkumy dokonce ukázaly, že orangutanů bornejských v posledních letech kvůli devastaci pralesa dramaticky ubylo. „Žije jich mnohonásobně méně, než vědecký svět předpokládal. Proto má každý vzorek, který pochází z divoké přírody, obrovskou hodnotu,“ upozornil.

V Ňuňákově dokumentaci sice stojí, že pochází z jisté zoologické zahrady, ta však byla fiktivní. Do ústecké zoo ho s Ňuninkou poslali ve zuboženém stavu a na falešné doklady pytláci.

Na preparaci obdrželi muzejníci od města Ústí nad Labem zvláštní dotaci. Za oba preparáty zaplatili zhruba 150 tisíc korun.

ZDROJ NÁKAZY NENAŠLI

Na obou modelech se podíleli dva různí preparátoři. U dermoplastického modelu však práci komplikoval cizopasník, který Ňuňáka nakonec připravil o život. „Bylo potřeba zohlednit bezpečnostní a hygienická rizika,“ poznamenal Houfek.

Zoologická zahrada kvůli tomu dodnes sleduje Ňuňákovu partnerku, samičku Ňuninku s jeho potomkem Cantikem. „Dodnes jsme zdroj nákazy nenašli. Bude to ještě problematické a nejspíš ho nikdy nezjistíme. Domnívám se, že to byla nešťastná náhoda,“ sdělil ředitel zoo Roman Končel.

Když oba modely sleduje, nemůže se ubránit smíšeným pocitům. „Radši bych šel za ním do pavilonu, který obýval za života. Ale to se prostě v životě a přírodě stává. Je dobře, že ho má muzeum, oba preparáty poskytnou do budoucna spoustu informací,“ připomněl Končel.

Pokud nebudou modely na výstavě, najdou zázemí v depozitáři ve stálé teplotě, mizivém osvětlení a zakryté před všudypřítomným prachem. „Jejich údržba bude nenáročná,“ dodal Beran.