Zničená střecha, uražené kusy soch, opadaná omítka a břidličné tašky. Trosky luxusních hrobek na ústeckých hřbitovech, které jsou od loňska památkově chráněné, skýtají smutný pohled. V Ústí nad Labem se přitom nachází jen necelých padesát kulturních památek. To je podle historiků a památkářů na téměř stotisícové město velice málo. Ústí chce hrobky zachránit.

Podle mluvčí ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Věry Brožové je nejcennější památkou v Ústí nad Labem kostel sv. Floriána v sousedství jejich sídla. „Další jsou takzvaný kostel se šikmou věží neboli Nanebevzetí Panny Marie, a gotický hrad Střekov,“ popsala.

K památkám, které co nejdříve potřebují zásah restaurátorů a konzervátorů, podle ní patří i zmíněné hrobky. „V Ústí je tak málo památek, že každá, která se dochovala, má pro město daleko větší význam, než by to bylo jinde, kde se jich zachovalo obrovské množství,“ vysvětlila s tím, že jsou ohledně záchrany hrobek v kontaktu s ústeckým muzeem, které má na starosti odbornou přípravu podkladů pro stavební dokumentaci na rekonstrukci a restaurování.

Nejdříve je nutná stabilizace

Záchrana historických hrobek postupuje ve srovnání s běžnými stavbami pomalu. Muzejníci musejí udělat řadu prací navíc, nechybí ani odborné konzultace. „Vzhledem k inflaci nemá cenu se nyní bavit o nějakém rozpočtu, ale lze říci, že u jednoduchých hrobek to bude v řádu statisíců a u budov jednotky milionů. Nebude to najednou, ale během tří let. U kulturní památky předchází rekonstrukci správní řízení, letos budeme rádi, že dokončíme projekt. Potom budeme hledat vhodnou dotaci na podporu kulturního dědictví. V první fázi bude potřeba hrobky stabilizovat, teprve ve druhé začnou projekty na restaurování a rekonstrukce,“ přiblížil ředitel muzea Václav Houfek.

Například z hrobky rodiny Köhlerů bude potřeba odklidit různý nepořádek. Má propadlý strop a střecha neexistuje. „Vytěženou suť budeme muset důsledně prohledat. Někde tam musí být uražená ruka z mramorové sochy šestnáctileté dcery Köhlerových. Budou tam určitě i další původní prvky, jež poté použijeme při samotné rekonstrukci,“ popsal historik a senátor Martin Krsek.

V případě hrobky Schichtů na Střekově jen rekonstrukce odloupané zlaté mozaiky, na kterou bylo použito skutečné plátkové zlato, přijde podle Krska na více než sto tisíc korun. „Budeme muset také přemístit původní mramorovou bustu Johanna Schichta, jelikož je kvůli agresivnímu prostředí s průmyslovými exhaláty zvětralá. Vrátí se sem pak její kopie,“ řekl Krsek.

Nesouhlas s demolicí

V posledních letech se velmi zvedl zájem o osud zbývajících architektonických památek na Ústecku. Příkladem byla vlna nesouhlasu, která se zvedla po oznámení, že polovina bývalé správní budovy Schichtových závodů má podlehnout demolici. „Ono se stačí projít po městě. Okolí krásné, ale najít hezký dům je docela problém. Spousta z nás do Ústí přišla po válce, naprosto vykořeněná. Takže jsme Ústí adoptovali a záleží nám na něm. Proto sledujeme, jak to se Setuzou, ale i hrobkami dopadne,“ vysvětloval Ústečan Jaroslav Kala.

Na správní budovu Schichtových závodů má vlastník platný demoliční výměr, na seznam památek ji proto ministerstvo kultury pravděpodobně nezapíše. Zástupci představenstva společnosti STZ Development, jež ji vlastní, na otázky Deníku dosud neodpověděli.

Ochotu jednat o záchraně budovy ovšem vyjádřil ústecký primátor Petr Nedvědický. „Požádal jsem úředníky z příslušných odborů magistrátu, aby mi zprostředkovali schůzku s vedením společnosti STZ Development. Podle mých informací nemá být zdemolována celá budova. Náš stavební odbor také posílal na ministerstvo kultury všechny podklady k rozhodování. Musíme si ale uvědomit, že pokud jde o demoliční výměr, je to výkon státní správy. Do toho samospráva nesmí zasahovat,“ uvedl nedávno.