Krásnobřezenský park pochází už z osmnáctého století, na existenci rozsáhlého zámeckého areálu upomínají i názvy místních ulic. V posledních týdnech se park dostal do povědomí veřejnosti, když tu teenagerka z problémové lokality napadla přibližně stejně starou dívku, brutálně ji zbila a natočila na video, které sdílela na sociálních sítích.

Nepořádek – či spíš černé skládky – odklízí neštěmická radnice. Ta také nechala zpracovat studii možné revitalizace. Zároveň ale varuje, že všechna práce přijde vzhledem k sociální skladbě zdejších obyvatel a návštěvníků parku vniveč, pokud součástí prací nebude stavba plotu a uzamykatelných bran. Bez pomoci města ale nejspíš nebude schopná kvůli nákladnosti park přebudovat.

Do parku chodí denně na procházku se psem například senior Jaroslav. „Tady se to schází různě. Někdy tu nevidím ani nohu, jindy jsou tu partičky děcek, sem tam se tu objeví lehké slečny. Nepořádek sem ale podle mě někdo vozí cíleně, aby se zbavil starých krámů. Když někdo odhodí flašku nebo vajgl od cigarety, je to špatně, ale to by takový svinčík, jaký tu občas je, nenadělalo,“ zlobil se a opodál postávající přátelé mu dávali zapravdu.

Přes park od zastávky MHD přechází děti ze škol a mateřinek na sousední dopravní hřiště. Vede ho městská policie. Ročně ho navštíví kolem šesti tisíc školáků a školaček. Jak vysvětlil zástupce ředitele městské policie Jan Novotný, strážníci v podstatě před každou výukou park projdou s detektorem kovů a zkontrolují ho kvůli použitým jehlám. „Nepořádek čas od času uklízí lidé, kteří mají jako náhradní trest obecně prospěšné práce. Tedy ten menší, větší skládku musí odvézt obvod nebo firma,“ poznamenal s tím, že sem na kontrolu dochází městská policie denně.

close Mapa Krásného Března z roku 1843, zámecký park vpravo. info Zdroj: Repro: Archiv města Ústí nad Labem zoom_in Mapa Krásného Března z roku 1843, zámecký park vpravo.  

Park získal památkovou ochranu společně se zámkem. Součástí zámeckého areálu je i kostel sv. Floriána, který spolu s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích představuje jediné dvě národní kulturní památky v ústeckém okrese. Park nejenže vznikl ze všech parků na území města nejdříve, je navíc jediný památkově chráněný. „Jeho historie sahá až do 18. století, kdy měl podobu barokní zahrady, jejíž popis se zachoval v soupise majetku z roku 1753. Uvádí se v něm, že u zámku byla okrasná zahrada se dvěma vodotrysky, třemi fontánami a čtyřmi letohrádky, s bytem zahradníka, skleníkem a oranžérií, dvě kuchyňské zahrady a ovocný sad,“ popsala mluvčí ústecké pobočky Národního památkového ústavu Věra Brožová.

V předzámčí stály budovy s bytem pro panského oficíra, konírny, vozové kolny, kvelb a sýpka. K zámku patřil také pivovar, vinopalna a budova se třemi patry vinných sklepů, v nichž se nacházelo úctyhodné množství vína v pětapadesáti sudech. „Upomínkou na tuto dobu jsou dnešní názvy ulic Na Sklípku a Na Vinici. Ústecké víno mělo zvuk. Kdo by tomu dnes věřil,“ pokračovala Brožová.

„Já tam nepřijdu a mrzí mě to“

Podle místních lidí zůstává otázkou, zda se i park někdy podaří dát do kupy. „Aby sem chtěl zajít trávit volný čas i někdo jiný než rváči a chuligáni. Zatím ho slušný člověk většinou radši obejde obloukem. Potkáme tu maximálně nějaké osamocené běžce,“ postěžovala si seniorka, bydlící na nedalekém sídlišti, Bohuslava Kalinová. „Já tam nepřijdu, jak je rok dlouhý a mrzí mě to,“ posteskla si.

close Zámecký areál z výšky. info Zdroj: NPÚ Ústí nad Labem zoom_in Zámecký areál z výšky.

Plán na revitalizaci, který nechala zpracovat neštěmická radnice, podle zdejší starostky Yvety Tomkové vznikal i na základě dendrologického posudku. „Byla potřeba úprava skladby dřevin. Studie obsahuje terénní úpravy, cesty a cestičky, aby to ve finále vypadalo zase hezky. Chce to ale kompletně oplotit a uzavřít. Park patří mezi kulturní památky, kdyby se podařilo na to získat dotaci, bylo by to skvělé,“ myslí si.

Pomoct bude nejspíš muset magistrát. Kvůli studii se už starostka Tomková sešla s ústeckým radním Pavlem Tošovský, který má na starosti právě dotace a rozvoj města. „Domluvili jsme se, že nám poskytnou studii revitalizace parku. My ji prostudujeme, probereme s úředníky, kteří to mají na starosti, a zjistíme, který dotační titul a zda vůbec by na to byl vhodný. Na kulturní dědictví dotace k dispozici jsou. Nicméně bude potřeba zpracovat projektovou dokumentaci, což něco stojí a museli by to podpořit i ostatní radní a zastupitelé,“ dodal.

Zámecký park Krásné Březno
Park pochází minimálně z první poloviny 18. století. Své kouzlo ztratil ve dvacátém století. Ještě na konci 30. let se tu nacházel věžovitý altán a jezírko. Zanikly při výstavbě silnice do Neštěmic. Po válce zde vznikla zahrádkářská kolonka, přibylo dopravní hřiště, vybetonované se cesty a v zámku vzniklo výpočetní středisko státních drah. Částečná revitalizace po rekonstrukci zámeckého areálu proběhla v letech 2009 až 2014, kdy se sem přestěhovalo ústecké pracoviště Národního památkového ústavu.