Není třeba tlačit SUV do uzoučkého prostoru mezi dvěma škodovkami ani stát v křižovatce a na chodníku jako v minulosti. Svůj vliv na to podle místních měly modré zóny a citelné zdražení parkování pro ty, kdo tu nebydlí. Bohužel to odnesli i nepříliš majetní studenti. Pro ně univerzita připravuje stání přímo v areálu kampusu, zatímco ústecký magistrát chystá překvapení v podobě dalších modrých zón i jinde ve městě.

Zdejší lidé na otázky povětšinou odpovídají, že „modrá je dobrá“, a možnost si za stokorunu na měsíc pořídit jisté parkovací místo velebí. „Je to rozhodně lepší než před rokem, kolikrát jsem musel stát i dvě stovky metrů od domu. Tady se prostě nedalo parkovat. Je pravda, že dokonce vznikla protestní petice a podepsalo ji dost lidí, ale teď je vidět, že to funguje,“ myslí si zdejší obyvatel, který se představil jako Vít. „Je samozřejmě pravda, že parkovacích míst je méně než bytů, ale jsou tady lidi, kteří mají i tři auta. K čemu normální rodina potřebuje víc než jedno auto?“ ptal se.

Ne všichni jsou modrými zónami nadšení, ale během návštěvy Deníku se jim většinou nechtělo o tom mluvit, jelikož je to prý pro všechny citlivé téma, které zdejší „rezidenty“ rozhádalo a postavilo proti sobě. Za jedno parkovací místo pro první auto platí zdejší obyvatelé 1,2 tisíce korun ročně, za druhé šest tisíc a za každé další 15 tisíc. V lokalitě žije zhruba 450 rodin, dispozici mají 250 placených stání, přičemž celkem jich je 320. Rezidenční kartu si zaplatilo přibližně 270 místních. Za další auto platí zhruba desítka zájemců.

„V tom je zakopaný pes. Stejně se nedostane pro všechny a místní si vlastně platí jen možnost, že zaparkují, nemají žádné pevně vyhrazené stálé místo. Město by mělo radši vyjednat s univerzitou třeba stavbu parkovacího domu, vždyť tam v kampusu mělo být. Celé centrum Ústí je zasekané nehorázným parkovným, někdy mám pocit, že se asi zbláznili. Kde na to máme pořád brát?“ rozčiloval se další místní, Jindřich.

Ústecký primátor Petr Nedvědický prozatím nechce zavedení modrých zón komentovat. „My jsme připravili zprávu, ve které jsou všechny potřebné údaje, statistiky a rozbory i doporučení do budoucna. Myslím ale, že by nebylo fér se k ní vyjadřovat dřív, než k tomu budou mít možnost říci svoje i ostatní zastupitelé,“ vysvětlil s tím, že zprávu předloží k projednání hned na pondělním zasedání zastupitelů města Ústí nad Labem.

Kdo příliš nadšený není, jsou studenti. Třeba studentka Veronika z Lovosic. „Jezdím teď raději vlakem. Dřív jsme se s ostatními z fakulty složili na benzín a jeli autem. Jeden nasedl v Lovosicích a poslední v Litoměřicích. Ale po těch zkušenostech, hádkách s místními, placených pokutách a nehorázném parkovném jsem to vzdala a ostatní taky. V kampusu už se to prý zlepšilo, ale já si už na vlak zvykla,“ vylíčila.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně podle své kancléřky Jany Kasaničové zkulturňuje parkovací plochu známou jako štěrkoviště, a až ji dodělají, zpracují parkovací systém pro zaměstnance i studenty. Stejně tak by rádi umístili na vjezdu nějakou bránu, či závoru, aby se sem nedostal úplně každý. „Ano, v prapůvodní studii dávno v minulosti ještě před stavbou byla zakreslená tři parkoviště. Nikdy se ale nestavěla, protože univerzita nikdy nezískala kompletní dotaci na stavbu celého kampusu najednou,“ vysvětlila.

Stejně tak o stavbě většího parkoviště uvažovalo vedení univerzity v době, kdy měla v Klíšské vyrůst kruhová křižovatka. Zvažovali dokonce, že by na ni přispěli, kdyby odtud vedlo jedno rameno právě k parkovišti. „Jenže křižovatka nakonec nevznikla, a tak i to padlo,“ dodala mluvčí.