Jaký je váš vztah k Ústecku?

Narodil jsem se ve východních Čechách ve městě Semily, kde jsem žil do zahájení školní docházky. Poté se moji rodiče přestěhovali do Ústí nad Labem, tady jsem se vyučil automechanikem a pracoval v Technicko-opravárenském závodě Potravin v Neštěmicích. Po vojenské službě jsem nastoupil jako řidič k Pozemním stavbám Ústí nad Labem a poté jsem dvanáct let pracoval v různých funkcích v SSM a při tom jsem dálkově, při zaměstnání získal středoškolské vzdělání. Po Sametové revoluci jsem musel opustit zaměstnání na OV KSČM v Ústí nad Labem a šel pracovat do Benaru Velké Březno jako seřizovač textilních strojů. Velké poděkování patří bývalému vedení této již zaniklé továrny i jejím zaměstnancům za to, že mi umožnili pracovat a živit rodinu. Jsem ženatý, už třicet let, mám dvě děti. Syn pracuje v sociálních službách. Dcera studuje na Univerzitě Karlově v Praze charitativní a sociální práce. Letos dosáhla bakalářského titulu a nyní pokračuje v magisterském studiu. Manželka pracuje v administrativě.

V mládí jste patřil spíš ke kritikům stávajících poměrů, v jakém smyslu?

Asi tak jako každý mladý člověk, vadily mi především některé zákazy, například omezené cestování, složité povolování podnikání malých subjektů, například řemeslníků, ti nakonec podnikali většinou nelegálně, rozbujelá byrokracie a na druhé straně formálnost některých způsobů uplatňování vlády. Kritikem jsem ale znovu. Mnohé se po roce 1989 nepovedlo. Bohužel.

Jak jste vnímal společenské změny v roce 1989 a proč jste zůstal komunistou?

Nebudu tady vykládat, že jsem převrat uvítal, ale viděl jsem, že se objevila příležitost, jak se poučit z chyb, napravit je a poněkud uvolnit způsoby žití v této zemi. Věřil jsem, že sliby o zachování socialismu jsou myšleny vážně. Brzy jsem se přesvědčil, že cesta byla „nalajnována“ úplně jinak, škoda. Komunistou jsem byl od svých 18 let a nepatří k mým vlastnostem převlékat kabát podle toho, co je momentálně výhodné. Pravda, mnohým se to vyplatilo.

Dalo by se říci, že jste si vybral cestu komunálního a krajského činovníka ať už strany nebo například orgánů kraje. Který bod své kariéry považujete za kritický a který naopak za vrcholný?

V politice jsou někdy i náhody, které mohou změnit člověku život. Tak to bylo i v mém případě. Velmi složitým obdobím ve městě i republice provedl naši okresní stranickou organizaci vynikající člověk soudruh Vlk. Bohužel není už mezi námi. Ten mně doporučil plénu za předsedu. Byl jsem zvolen a dodnes tuto funkci zastávám. K funkci patří celá řada dalších, ÚV KSČM, KV KSČM, komise, aktivy. Samozřejmě se předpokládá, že předseda OV bude aktivní i v zastupitelských orgánech. Nejdříve jsem působil v neštěmickém zastupitelstvu, později v městském a úplně naposledy i v Zastupitelstvu Ústeckého kraje. Abych nezapomněl, nejkritičtějším momentem byla havárie s osobním autem, se šťastným koncem.

S jakým největším problémem se ústecká KSČM podle vás nejvíc potýká?

Podobně jako jiné strany. Lidé jakoby rezignovali na politické zapojení. Nedaří se nám výrazně doplňovat úbytek členů. Také nám stoupá průměrný věk. Mám však radost, že příznivců neubývá, spíše naopak.

V jednom rozhovoru před dvěma lety jste řekl, že chcete do Ústí vrátit vysokoškolsky vzdělané lidi, aby tu zůstali bydlet, jak se vám to daří?

Jestli se nebudeme snažit dostat do kraje co nejvíc vzdělaných lidí, bude pořád tam, kde je. Tedy mezi kraji strukturálně zaostalými, protože bez mladých vysokoškoláků to nepůjde. Podporuji všechny aktivity, které napomáhají k naplnění tohoto cíle. Stipendia, stáže, finanční zvýhodnění. Zatím to nestačí, je třeba se zamyslet, především v centru, jaké další formy zvolit. Důležité jsou ovšem všechny kroky k restrukturalizaci stávajícího průmyslového zaměření. Kraj bude muset v daleko větší míře podporovat instituce pracující na vysokém stupni robotizace, podporovat vědecké a výzkumné projekty a hledat takové nové investice, které do budoucnosti umožní vyšší zapojení vysokoškoláků.

Když se podíváme na zasedání ústeckého zastupitelstva, často se stává, že musíte rozhádané zastupitele přivést „k rozumu“ poznámkou, aby se vrátili k meritu projednávané věci. Jak byste zhodnotil ústecké zastupitelstvo jako celek?

Poměry v ústeckém zastupitelstvu jsou dány rozložením sil po každých volbách. Mnozí zastupitelé, především ti, co jsou v opozici, se nedokážou smířit s tím, že nevládnou. Vznikla nová uskupení, která mají ambice, ale chybí jim zkušenost. Tak se některé body staly příležitostí k uplatňování vysloveně zdržovací taktiky. Není to dlouho, co končila zasedání zastupitelstva po půlnoci. To škodí městu i lidem, kteří v něm žijí. Proto občas „vypěním“ a musím své kolegy upozornit, aby se vrátili k projednávanému tématu a neodváděli pozornost jinam. Nebo mi hrozně vadí, že někteří kolegové zapomněli na svou minulost a staví se nyní do pozic, že tady udělají pořádek a vše bude fungovat.

Určitě byste se svým zastupitelským klubem rádi ve městě něco změnili. Co by to bylo?

Je toho hodně. Od pořádku, přes vzhled centra, odstranění „privatizačních omylů“, které dosud město hyzdí, dostavby „metra“ v centru, vyřešení autobusového nádraží, nebo alespoň pořádnou a přehlednou síť orientačních prvků, multifunkční hala, financování ZOO, oprava „promenády“ pod věžáky na Masarykově třídě, vyřešení situace v některých částech města, kde jsou ubytovaní lidé bez práce i návyků řádného bydlení, a taky třeba extraligu ve fotbale a hokeji. Jmenoval bych opravdu dlouhý seznam.

Nedá se říci, že by KSČM v Ústeckém trpěla nedůvěrou voličů, říká se nám dokonce „rudý sever“. Jak vidíte šance v blížících se krajských volbách?

Vedení Ústeckého kraje v čele s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem prokazuje dlouhodobě, že se politika dá dělat úspěšně, bez afér a podrazů. Když nešťastný ROP Severozápad procházel nejhorší krizí, zvolili si do čela komunistu. I další předseda byl člen KSČM a byl volen zástupci z mnoha stran a uskupení. Oba to zvládli bez problémů. Hejtman Bubeníček patří ke skromným, slušným a hlavně schopným politikům. Kandiduje i v dalších krajských volbách. Jestli voliči budou chtít dobrou práci koalice na kraji ocenit, dají jí znovu důvěru. Mimochodem, nejvíc zastupitelů v této koalici má KSČM.

Jak vaše pracovní nasazení zvládá rodina? Měl jste zdravotní problémy, musel jste zvolnit, jak dnes odpočíváte?

To máte těžké, dokud můžete, příliš se zdravím nezabýváte. Samozřejmě rodina to místy dost těžce nese, ale myslím, že to nikdy nepřesáhlo kritickou mez. Moje manželka je dosti tolerantní, a odpočinek? Bydlím v údolí Labe, zahrada a údržba domečku, původně chaty, pěkná kniha, divadlo. Nenudím se.

Na závěr, co plánujete do budoucna, ať už v lidské, či pracovní rovině?

Úplně nejdříve rád bych pomohl s volební kampaní našemu hejtmanovi. Oldřich Bubeníček kandiduje v Teplicích na senátora. Blíží se náš sjezd, sbíráme podněty z organizací, připravujeme MDŽ, 1. máj a tak dále. Samozřejmě krajské volby. Kandidují se mnou mladí členové strany. V osobní rovině, po pravdě, o tom moc neuvažuji, politické zapojení nějaké převratné novinky nedovoluje. Přál bych si ale, aby skončily nesmyslné, pseudodemokratické rozbroje ve společnosti i městě. To by naší zemí, městu i lidem hodně prospělo.

Pavel Vodseďálek

• Dlouholetý ústecký zastupitel.

• Okresní předseda KSČM na Ústecku.

• Profesně technik. Dnes profesionální komunální a krajský politik.