Chovatel psů se představil jako Dominik. Příjmení si přál udržet v anonymitě, ale redakce Ústeckého deníku jej má k dispozici. K případu uvedl, že své psy rozhodně netýral. Ochotně nechal redakci nahlédnout do bytu a poskytl soukromé fotografie z prostředí, kde psi žili. Dostal se prý jen do těžké životní situace, kdy musel ze dne na den odejít od své rodiny a z velkého bytu. „První den jsem dokonce musel přespat v garsonce u kamaráda. Chvíli trvalo, než jsem sehnal jiné bydlení. Psům chvilku trvalo, než si zvykli. Rozhodně jsem pro ně měl dost jídla, a byl s nimi u veterináře. Že měli průjem, souviselo nejspíš s tím, že jim nedělaly dobře prášky na odčervení, a podle mne i stres. Také změna prostředí, na které byli zvyklí, v tom hrála roli,“ popisoval.
Aktivistka Andrea Nitkulincová se tématu týrání zvířat nebo pomoci neodborně chovaným zvířatům aktivně věnuje již delší dobu. K chovateli Dominikovi dorazila na upozornění.
„Já se nebudu pouštět do hodnocení, zda ty psy úmyslně týral. To je na úřadech. My jsme tam vyrazili na upozornění a snažili se s ním lidsky domluvit. Ochotně spolupracoval, asi si uvědomoval, že něco není v pořádku. Podle mého osobního, laického názoru, byli jeho psi dost podvyživení. Minimálně výživově byli v šíleném stavu. Tvrdil, že to je stav po dvou dnech po prášcích, ale to je nesmysl, to je minimálně týden. Nejhůř na tom byl pejsek, kterému říkáme Forty. Takže jsme ho po dohodě vzali a odjeli na veterinu. Doktorka pak říkala, že to bylo nejhorší, co viděla. Nešlo mu odebrat krev, jak byla hustá. Zahřívali jsme ho pět hodin, dostal kapačky. Až pak teprve, když se stabilizoval, začali jsme ho po lžičkách zakrmovat. Tři noci jsem kvůli tomu nespala,“ poskytla svou část příběhu.
play_fill
Aktivistka Nitkulincová podle Dominika prý opravdu přišla s nabídkou pomoci. „Já jsem si myslel, že mi pomůže, abychom pro ně našli nové páníčky. U poloviny z nich už jsem měl domluvené, že se o ně postarají moji přátelé. Ona mne například poslala k našemu veterináři, který napsal do zprávy, že jeden můj pes byl slabě podvyživený po odčervení, ten den kdy měl průjem. Ale ona mi řekla, že jí to nestačí, že musím k nějakému jejich veterináři. Napsal, že trpí silným podvyživením, jako bych se o ně nestaral. Přitom jen to, že jsem hledal pomoc, snad svědčí o tom, že je to jinak,“ povzdechl si chovatel Dominik.
Redakce oslovila ústeckého veterináře Jiřího Krále. Ten poznamenal, že vzhledem k množství klientů si sice chovatele Dominika nepamatuje, ale že je pravda, že by pes mohl po tabletkách na odčervení mít krátkodobě průjem. „Vysloveně s týraným psem jsem se v poslední době určitě nepotkal. Za posledních patnáct let toho opravdu hodně ubylo, nepamatuji se, že bych něco takového v posledních týdnech vůbec viděl,“ poznamenal.
Stejně i kynoložka Irena Bártová, která se zaobírá výcvikem i socializací psů, ač nezná podrobnosti případu, si myslí, že stres ze stěhování mohou psi snášet těžce. „Ano, mohli by krátkodobě mít nějaké problémy. Třeba i průjem. Dost záleží na výcviku a povaze konkrétního psa. Víc to nemohu posoudit,“ řekla.
Vedoucí útulku spolku AniDef v obci Žim na Teplicku má ale jasno. Ta totiž převzala jednoho ze psů z této kauzy, právě toho přejmenovaného na Fortyho. „Podle mého názoru rozhodně nebyl v dobrém stavu, když jsme ho převzali. Musel jet kvůli velkému vysílení na infuze. Byl vyhublý a ani po třech dnech nevypadal o moc lépe,“ poznamenala.
play_fill
Na to chovatel odpověděl, že Forty se ve skutečnosti jmenuje Bejby boss. Vůbec nechtěl přijímat potravu a byl z toho už zoufalý. „Dva dny před tím dostávali všichni prášky na odčervení. Bejby před jejich příchodem zvracel, nepil, nejedl, měl těžké průjmy, už jsme nevěděli, co s tím a pak přišli oni. Byla to hloupá shoda okolností. Někdo prostě místo slíbené pomoci ze mne dělá lumpa, vždyť jsem se o ně staral víc než sedm let o ty nejstarší, a o nejmladšího rok a půl. Třeba takový detail, oni nenávidí obojky, jsou zvyklí na kšíry, které jsou mnohem šetrnější,“ dodal.
