Když už pěstovala na dvě stovky pokojových rostlin a v její ústecké dva plus jedničce to vypadalo jako v džungli, manžel jí řekl: „Ty máš těch kytek tolik, že bys je mohla prodávat.“ Blanka Plívová si krátce nato skutečně založila ve městě krámek s květinami. Nyní, po necelých dvou letech se v něm dveře netrhnou. A majitelka z něj čím dál častěji vyráží radit lidem, jak se o pokojovky správně starat.

Dílny už uspořádala v Teplicích a Tisé, zatím poslední se konala 19. ledna v ústeckém Domě umění. Právě tam totiž probíhá velká mezinárodní výstava o zahradničení. Navzdory předpokladu, že kytky jsou ženská záležitost, třetina účastníků byla mužského rodu.

Příchozí se lektorce svěřovali, že jim pokojovky někdy uhynou, aniž by věděli proč. Jak Blanka Plívová vysvětlila, velmi často je za tím to, že je kytka „nacpaná“ v příliš malém květináči. A pak nemůže dýchat. Ale příčinou skomírání rostliny může být paradoxně i nadměrná péče.

Účastnice dílny Zuzana Doleželová prozradila, že má zalévání květiny spojené s ránem stejně jako udělat si čaj. Pokojovky bychom přitom podle lektorky měli zalévat jednou týdně. „I přeléváni má ale řešení,“ poradila Plívová kuličky do substrátu, které ho zlehčí a lépe pak prosychá. „Také jsem byla přelévač, ale dnes, když mám krámek, nemám na své květiny tolik času. A ono jim to svědčí,“ dodala se smíchem lektorka.

close Dílna péče o pokojové rostliny v Domě umění. info Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín zoom_in Dílna péče o pokojové rostliny v Domě umění.

Problém nastává, když péči o rostliny necháme na kamarádech či příbuzných. Zalijí obvykle víc, než je dobré. Než jim nechávat klíče a soupis instrukcí, poradila Plívová některé finty jako stáhnout rolety, kytky před odjezdem osprchnout nebo je dát do vany naplněné vodou.

Jedním z hlavních témat dílny byli škůdci. „Puklice v kaktusu jsou šíleně úporné,“ zmínila jedna účastnice. „To je fakt na vyhození,“ souhlasila žena vedle ní. „Já jsem si koupila lupu,“ poradila jiná, jak vychytat nebezpečí hned v začátku. Blanka Plívová poradila, že před přesazením kytky je dobré dát substrát na chvíli do mikrovlnky. Na kytky již napadené škůdci můžeme někdy s dezinfekcí, i s tou proticovidovou.

Radost udělá každý lísteček

Ačkoli se krámek Blanky Plívové jmenuje Exotické pokojovky, najdete tam i ty úplně klasické. Mezi kousky, které se jen tak neseženou, je zde aktuálně černý zamiokulkas. Nebo kytka s flíčky, které vznikly panašováním. Ta nyní patří mezi nejdražší artikly za tři a půl tisíce korun. I o exkluzivní kousky je ale v Ústí zájem mezi sběrateli, kteří doma mají desítky, ne-li stovky pokojovek. A chtějí novou neokoukanou.

Převažují ale běžní zákazníci – hlavně ženy každého věku. Ty často potřebují poradit, jak na pěstování. Nejdřív jim Plívová rozdávala rady sólo přes aplikace Messenger a WhatsApp, teď jde cestou workshopů pro širokou veřejnost. Na co tam přijde řeč, ji nemůže překvapit. „Před dvaceti lety jsem sama dělala stejné chyby,“ poznamenala obchodnice.

Pěstování pokojovek začalo frčet v době covidových lockdownů. Řada lidí zatoužila mít to doma hezčí a zelenější. Bonsaje nebo kaktusy jsou už relativně přežité, nyní podle Plívové nabrala obrátky móda kokedam, rostlin v mechových koulích. I obliba květin podléhá vkusu v duchu retra. Kupuje se totiž prý často i monstera deliciosa, tedy velká pokojovka, před desítkami let častá součást chodeb škol i úřadů. „Ta vás může vystěhovat. Pokud se jí daří, tak i za rok za dva,“ uvedla o kytce Plívová.

A co vlastně člověku přináší pěstování pokojovek? „Máte kytku, která s vámi žije a roste. Jako mám já 70 až 80letý ibišek od svojí mámy. A zklidňuje to, dělá to dobrou náladu. Každý nový lísteček a šlahounek vám udělá radost,“ popisuje Plívová.