Povodeň tu zatopila 43 domů a 12 bytů. Proto místní s obavami vzhlížejí k nebi a děsí se každého bouřkového mraku. „Na dětském dnu jsme chtěli zatlouct kolíky a museli jsme do nich bušit palicí. Pak přišla bouřka a měli jsme strach, že nás to spláchne jako v roce 2013. Naštěstí se to nestalo,“ popsal starosta Povrlů Petr Hadraba.

Jeho obavy nejsou bezdůvodné. Obec totiž před pěti lety zažila povodňové vlny hned dvě. První přišla na den dětí z kopců rozbouřeným korytem Mašovického a Královského potoka. Starosta zdejších dobrovolných hasičů Jiří Štofčo vzpomínal, že to začalo jemným deštíčkem a skončilo vlnou valící se přes koupaliště k Labi.

„Vlna se valila přes koupaliště, zasáhla zimní stadion, fotbalové hřiště, dětské hřiště, vytopila školu. Když konečně první vlna opadla a začali jsme odstraňovat škody, kulminovalo Labe. Museli jsme se věnovat evakuaci. Pracovali jsme na tři party v Povrlech, Roztokách a Neštědicích,“ vylíčil Štofčo.

Všech dvanáct dobrovolných hasičů zdejšího sboru drželo dva týdny pohotovost. Mezi zásahy měli například i dopravu dvou dětí k lékaři, vystěhování na raftu, čištění kanalizace, monitoring Labe, stavbu zábran, odčerpávání, čištění silnic od bahna a mnohé další.

„Osobně za nejhorší považuji úklid toho svinstva, když začala opadat voda. Zápach, komáři, bahno, proplachování kanalizace. Bylo to hrozné, ještě že nám pomáhala armáda,“ vzpomínal hasič.

Přes své nasazení se kromě díků dočkali i nepříjemných slov. Na webových stránkách obce Povrly se tehdy objevil například komentář Simony Trejbalové.

„Kde je písek? Nikde ani zrnko, nikdo nemá zájem, aby stavěl hráze! Vesnice kašle na lidi, ať se třeba utopí. Místo, aby pomáhali, sedí to v hospodě a chlastá. Spodek u řeky pod vodou a nikdo nic neudělal z dobrovolných ani jiných hasičů,“ napsala. Podle hasičů šlo však o řeči lidí, kteří nijak nepřiložili ruce k dílu.

Peklo plné zmaru, pocitu bezmoci a mnohahodinové práce, trvalo dva týdny. Ale už měsíc po katastrofě dokázali hasiči společně s armádou a dobrovolníky odstranit přibližně osmdesát procent škod.

Ač to vypadá, jako by se situace z roku 2013 opakovala, meteorolog Martin Novák z ústecké pobočky Českého meteorologického ústavu na Kočkově uklidňuje. „Povodně jistě přijdou, ale nelze říci, zda zítra, nebo za sto let. Taková sucha byla i rok dva po povodni. V létě jsou bouřky typické, včetně přívalových dešťů. V nejbližší době mohou lokálně přijít v pátek,“ dodal Novák.

Více o tématu čtěte také v Týdeníku Ústecko, který vychází v úterý 5. června jako bezplatná příloha Ústeckého deníku.