Petr Spielmann je rodákem, kterého pro Ústí objevilo ústecké muzeum. Jeho příbuzní jako architekti formovali podobu města. On sám ovšem musel záhy s rodiči uprchnout před nacisty. Jeho životní dráha ho nakonec zavedla až do německého Bochumu, kde se na třicet let stal uznávaným ředitelem muzea umění.

Jaká je vaše první vzpomínka na Ústí?
Náměstí na Hvězdě. Ještě něco, měl jsem opatrovnici. Její tatínek, hodný starý pán, měl takový malý domeček, co fungoval jako barometr. Obraz toho domečku, jak visel na okně, nosím stále v hlavě.

Co se vám líbí na současném Ústí a co naopak ne?
Bylo by sprostý, kdybych teď říkal, co se mi na něm nelíbí, protože jsem z něj příliš neviděl. Od šedesátých let se toho moc změnilo. Jedno mě tady ale vždy fascinovalo. Příroda a když má město řeku. Co mi tehdy vadilo, že z Ústí dělali takové to šedivé pohraničí. Stále si v pozůstalosti otce ověřuji, že Ústí bývalo kulturním centrem.

Celý rozhovor čtěte v tištěném vydání sobotního Ústeckého deníku!