„Velmi silné a emotivní pro mě bylo, když jsem zpívala koledu Narodil se Kristus Pán v češtině a němčině, v tu chvíli se ke mně přidalo obecenstvo a zpívali se mnou a se sborem,“ ohlíží se Lenka Graf, která aktuálně žije s rodinou na Floridě. Chce se ale vrátit do Čech, kde plánuje řadu vystoupení i charitativní činnost.
Pořádala jste různé koncerty s velikány vážné hudby. Jak vzpomínáte například na Štefana Margitu a která osobnost vám utkvěla v paměti nejvíce?
Profesionál s nádherným hlasem, tak vzpomínám na Štefana Margitu. A určitě budu ráda, když si s ním v budoucnu ještě nějaký duet zazpívám. Čerstvá vzpomínka patří vystoupení s basbarytonistou Adamem Plachetkou, kdy jsme spolu zpívali minulý rok na předvánočním koncertě v Praze. Bylo to moc krásné vystoupení.
Jak probíhala spolupráce s Johnem Shanksem, který hrál například s kapelou Bon Jovi?
S Johnem Shanksem jsem spolupracovala na svém aktuálním singlu, který má shodou okolností vyjít za pár dní. Pro jeho vypuštění do světa jsme vybrali datum 8. března. K singlu vznikl i klip, který se natáčel v Los Angeles. Celkově mohu říci, že spolupráce byla víc než profesionální, zároveň pohodová. Práce v jeho studiu byl zážitek. Přiznám se, že jsem se cítila úplně malinká, když jsem viděla na stěnách všechna ta ocenění, která získal, a fotky světově uznávaných zpěváků, s nimiž spolupracoval, například se Celine Dion a mnoha dalšími. Všechny ty zlaté a platinové desky, to ve mně vzbuzovalo pokoru a radost, že mohu s někým takovým spolupracovat.
Čeká vás také společný projekt s Michalem Dvořákem ze skupiny Lucie. Co chystáte?
S Michalem Dvořákem jsem začala spolupracovat na podzim minulého roku. Michal pro mne složil skladbu a při mé březnové návštěvě Prahy bych ji chtěla nazpívat. Bude to něco trochu jiného, než na co jsou mí posluchači zvyklí. Žánr, který mě oslovil a baví mě. Skladba by měla být hotová na začátku léta - a víc k tomu asi zatím nebudu prozrazovat.
Zpívala jste jako první Češka na tradičním adventním koncertě v Drážďanech s věhlasným chlapeckým sborem Dresdner Kreuzchor, ale také například s Angelem Kellym. Jaký to byl pro vás zážitek?
Tento unikátní chlapecký sbor mi učaroval. Je fascinující si uvědomit, že fungoval už v době vlády Karla IV. Velmi silné a emotivní pro mě bylo, když jsem zpívala koledu Narodil se Kristus Pán v češtině a němčině, v tu chvíli se ke mně přidalo obecenstvo a zpívali se mnou a se sborem. Stadion byl vyprodaný, takže s námi v tu chvíli zpívalo zhruba 28 tisíc diváků. Dlouho jsem nic hezčího na podiu nezažila. Na samotný koncert jsem se připravovala velice zodpovědně a několik dní před vystoupením jsem jezdila z mého rodného Ústí do Drážďan na zkoušky. Musím říct, že chlapci byli velice profesionální. S vedením koncertu jsem konzultovala vše do posledního detailu. Schvalovacím procesem musela projít i moje róba, koncert totiž přenášela německá veřejnoprávní televize MDR a švýcarská státní televize Schweizer Fernsehen. Byla to pro mě obrovská čest.
Lenka Graf a Petr Kolář s písní Nechme lásku plout:
Kterého autora vážné hudby máte nejraději a který podle vás má co říci i současnému publiku?
Jsem milovnicí opery, ta mě oslovuje od mládí. Mám celou řadu oblíbených autorů, které ráda poslouchám – Mozarta, Bizeta, Rossiniho, Pucciniho… Dalším mým oblíbencem je Bedřich Smetana, kdysi jsem psala diplomku o jeho opeře Tajemství. Upřímně si myslím, že autoři klasické hudby mohou oslovovat publikum napříč generacemi a dobou. Když vidím v divadle rodiče, kteří s sebou na operu vezmou děti, mám z toho vždy dobrý pocit, protože tak vlastně vychovávají nové publikum a vážná hudba bude žít dál.
Jak se díváte na současnost vážné hudby a pokusy modernizovat výpravu příběhu napsaného v 17. století, jako třeba Don Giovanni od Mozarta, nebo z 19. století, kupříkladu Ruggera Leoncavalla, a podobně?
Já mám ráda klasické pojetí, ale baví mě i citlivé propojení žánrů, crossover styl. Každé má něco do sebe. Crossover je i cesta, jak krásu klasické hudby dostat víc mezi lidi. To je podle mě jedině dobře a chci to podporovat.
Vývoj hudby je fascinující. Kdy podle vás zažívala jeden ze svých vrcholů?
Souhlasím, že vývoj hudby fascinující je, ale vůbec si netroufám tvrdit, kdy proběhl vrchol vývoje. Hudba je stará jako lidstvo samo a každé období, ať už renesance, baroko, romantismus, klasicismus nebo hudba 20. století, má svá specifika a každý si v hudbě, která ho oslovuje, může najít potěšení. Máme duchovní hudbu, etnickou hudbu, je to tak široké spektrum a opravdu si netroufnu přesně stanovit, že měla někdy nějaký vrchol. Je dobře známo, že hudba může i léčit, snižuje stres, přináší nám radost a energii.
Na podiích vás vídáme v úžasných róbách. Kdo stojí za skladbou vašeho profesního šatníku?
Nevyužívám služeb žádného stylisty, šaty si pořizuji sama. Mám několik českých módních návrhářů, u kterých si nechávám šaty šít, a většinou se účastním celého procesu od návrhu až po výsledek. Šaty i sama navrhuji. Na Floridě mám několik oblíbených butiků, kde si šaty nakupuji. K některým žánrům patří i větší róby a mě móda velice baví, sama jsem v módním odvětví i několik let podnikala. Když o tom tak přemýšlím, mám už docela velkou sbírku šatů a našlo by se v ní dokonce i několik raritních kousků. Možná ji jednou někde vystavím nebo vydražím pro svoji nadaci.
Jak se vám ostatně daří skloubit soukromý život a práci, ke které patří i cestování?
Já i manžel jsme velmi organizovaní lidé a máme vše naplánované na měsíce dopředu. Já vlastně plánování k životu potřebuji a tím, že žijeme na dvou kontinentech, to ani jinak nejde. Máme tedy dlouho dopředu stanovené termíny a naše děti už jsou daleko samostatnější, umějí si spoustu věcí zařídit a dohodnout samy, takže skloubení mé pěvecké kariéry, charitativní práce a soukromí je nyní o mnoho jednodušší, než když děti byly malé. Mým relaxem je cvičení, praktikuji cvičení čchi-kung a pilates. Když jsem v Čechách, tak jezdím na kole. Dalším relaxem jsou denní procházky s pejskem, a samozřejmě hudba, často chodíme s rodinou na operu nebo na koncerty populárních zpěváků. Poslouchám ráda i relaxační meditativní hudbu. A poslechnu si i oblíbené rapery mého syna, i když tedy u této hudby moc nerelaxuji. Relax je pro mne i cestování, objevování nových míst a především chvíle s rodinou, s dětmi.
Když mluvíme o dětech, jak moc jim přizpůsobujete svůj program?
Momentálně trávím většinu času na Floridě, jsem dětem k ruce a žijeme výběrem vysokých škol. Dceru Karolinu čekají závěrečné zkoušky na vysoké a bude pokračovat na další vysokou, syn Adam bude končit střední a také se bude hlásit na vysokou školu, je to pro ně i pro nás trochu náročnější období. Léto pak budu trávit s rodinou také v Čechách, ale to bude spíše dovolená, kdy si budu užívat své děti a širší rodinu. A v té daleké budoucnosti plánujeme rodinný přesun z Floridy do Čech. Děti budou končit školy, takže bychom se rádi nasměrovali do místa, kde budeme všichni pohromadě. To nebude úplně jednoduché, čeká nás tedy dost velký milník. Doufám, že to jako rodina úspěšně zvládneme.
Z toho vyplývá, že jste měla možnost srovnávat školy u nás a v USA. Jaké jsou zde rozdíly, co bylo lepší a co horší v Americe?
Jelikož jsem vystudovaná učitelka, tak mohu srovnávat i ze strany pedagoga a nejen rodiče. Je to samozřejmě spíše moje osobní vnímání, a co se líbí mně, může někdo jiný zase vidět jinak. Na floridském školství mě zaujalo, jak je výuka postavená na pozitivní motivaci a děti mohou pracovat na různých projektech. A to je rozvíjí nejen co se týče komplexních znalostí, ale učí je to také samostatnosti a týmové spolupráci s ostatními. Je podle mě hodně důležité, že nejsou vedeni jen jako individualisté, ale přirozeně se tak považují za součást celku.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Plánuji v březnu přiletět do Čech, kde mám pracovní povinnosti všeho druhu. V mé nadaci Energie Pomáhá aktuálně připravujeme nový edukativní dvouměsíční program pro žáky základních škol, který plánujeme nasadit do několika škol na začátku dubna, takže práce je v plném proudu. Bude to také vystoupení na akci Fotbalista roku a release mého nového singlu Everything Is Part Of One, současně se budu dále věnovat aktivitám v nadaci Energie Pomáhá. A co se týče koncertů v Ústeckém kraji, tak jakmile budu zase víc v Čechách, což s manželem plánujeme, určitě zase nějaký uspořádám. Na všechny koncerty „u nás“ mám krásné vzpomínky.