Mistryně Evropy, vicemistryně světa, vicemistryně ČR pro tento rok. To je výčet titulů, které teenagerský tým Pirátky sportovního aerobiku Markéty Mrňákové, Terezy Kudláčkové a Lucie Bílkovské z ústeckého Aerobic clubu letos získal.

Medaile ovšem sbírají od svých sedmi let a mají jich desítky. „Mám jich doma přes osmdesát," říká Markéta Mrňáková.

Tančila u rádia

Tereza Kudláčková je už ani nepočítá. Letos dokonce navíc získala mistrovské tituly ČR, Evropy a světa v kategorii jednotlivců. Na své začátky vzpomíná ráda. „Když jsem byla malá, tak jsem vždycky moc ráda tancovala u rádia. Tak mě máma dala na sportovní aerobik," líčí Tereza.

Zájemce o tento sport ale musí mít určité předpoklady. Minimálně cit pro hudbu a rytmus. „Když ho netrefí, tak toho moc nedokáže," směje se Tereza Kudláčková.

Talentované ústecké sportovkyně Lucie Bílkovská, Tereza Kudláčková a Markéta Mrňáková už ani medaile nepočítají.

Talent ovšem není všechno. „Osobně si ale myslím, že je to hlavně o snaze, píli a touze něčeho velkého dosáhnout," doplňuje patnáctiletou Terezku Lucie Bílkovská.

Dva druhy

Aerobiku ve skutečnosti existují dva druhy. Takzvaný komerční, na který chodí maminky všech tří dívek, a pak ten sportovní. Ten je „sešněrovaný" řadou pravidel. Bez jejich dodržování by si domů holky medaile nepřivezly.

„Sportovní je něco úplně jiného. Cvičíme na dvouminutovou hudbu, hodnotí nás pět až sedm porotců po technické a estetické stránce. Vymýšlíme sestavy už tak minimálně tři a půl měsíce před závody. Musí to sedět, být připravené přímo na tělo," vysvětluje Markéta Mrňáková.

V sestavě ovšem nesmí být žádné „cheerladerovské grify". „Tedy žádná salta, hvězdy a podobně. To máme zakázané. Naopak jsou tam cviky z klasické gymnastiky. Musí zacvičit na závodě předepsané cviky a pak ty volitelné," poukazuje Markéta.

Talentované ústecké sportovkyně Lucie Bílkovská, Tereza Kudláčková a Markéta Mrňáková už ani medaile nepočítají.

Jednoduché také není sestavit vhodně tým. Dívky si musí vzájemně sedět co do povahy, být si sympatické. Nepřátelství by vítězství nepomohlo. Musí mít i podobné tělesné dispozice, být na stejné výkonnostní a také pohybové úrovni.

Stále zlepšovat

„My tři na podobné úrovni jsme. Pravda ale je, že každému jde něco jiného. Někdo je spíš silový, jiný pohybový. Ale prvky sestavy musíme umět všechny stejné," říká Terezka.

Markéta nemá ráda flexibilitu, to jsou „provazy" a „rozštěpy". Prý to nemá geneticky dané. „Holky to umějí líp. Já zase mám raději klasické cviky," směje se.

Naopak největší a nejurostlejší z tria dívek Lucie má zase rychlé nohy a dobré odrazy. Zvládá také nejlépe silové složky cvičební sestavy. „Ale moje největší minus jsou špičky nohou. Musím je víc potrápit. Snad se zlepší," plánuje si Lucie.