Revoluční technologií se zabývají pracovníci katedry biologie a fyziky Přírodovědecké fakulty UJEP. V kostce řečeno, plazmování změní povrch semen tak, že snáze klíčí, jsou odolnější a není potřeba je chemicky ošetřovat. Vědci pozorují změny i u tímto způsobem modifikovaných rostlin.

close Plazmování rostlin má mít hned několik pozitivních efektů. Na snímku je mák, který za účelem výzkumu pěstuje katedra biologie PřF UJEP info Zdroj: se souhlasem PřF UJEP zoom_in Mák, který za účelem výzkumu pěstuje katedra biologie PřF UJEP Výzkumníci se zaměřili na modifikaci povrchu semen různých rostlinných druhů nízkoteplotním plazmatem. "Takováto povrchová úprava semene přináší hned několik výhod. Dochází k narušení povrchu semene vedoucí ke zvýšení jeho smáčivosti. Plazmatem je povrch semen sterilizován, díky čemuž semena nemusí být dále chemicky ošetřována, jako je tomu u většiny semen zemědělských plodin," vysvětlila Jana Kasaničová, mluvčí ústecké univerzity.

„Modifikace provádíme v takzvaném vznosovém reaktoru, což je křemenná trubice, ve které prášek či osivo prochází skrze plazmatický výboj. Zatím jsme provedli pokusy na polyetylénu a polypropylénu, u kterých jsme prokázali významně zlepšenou dispergovatelnost ve vodě po opracování plazmatem,“ uvedl Jindřich Matoušek, odborný asistent z oddělení experimentální fyziky.

Ukázalo se, že u plazmaticky modifikovaných semen dochází ke zvýšení jejich klíčivosti. To by v budoucnu mohli ocenit hlavně zemědělci. Vědci pozorovali i změny v dalších životních procesech upravených rostlin, konkrétně kvetení. Ty budou předmětem dalšího zkoumání. Také se zdá, že změny v klíčení jsou různé u jednoděložných i dvouděložných rostlin.

close Plazmování rostlin má mít hned několik pozitivních efektů. Na snímku je mák, který za účelem výzkumu pěstuje katedra biologie PřF UJEP info Zdroj: se souhlasem PřF UJEP zoom_in Mák, který za účelem výzkumu pěstuje katedra biologie PřF UJEP K experimentům univerzita v současnosti využívá dvě plodiny – mák a proso. Jejich kultivaci a charakterizaci fyziologického stavu se na katedře biologie věnuje Hana Auer Malinská. „Je to velmi progresivní směr s jasným uplatněním do praxe. Navíc takovéto mezioborové propojení přináší nové poznatky oběma stranám,“ upozornila.

Potenciál myšlenky spočívá převážně ve zlepšení pěstebních vlastností modifikovaných rostlin. Zvýšení klíčivosti semen i jejich sterilizace mohou přinášet značnou výhodu při pěstování plodin s nízkou klíčivostí semen, která musejí být běžně v obvyklých podmínkách chemicky ošetřována. 

Téma bylo podpořeno Studentskou grantovou soutěží, projektem PřF UJEP, jež byl ukončen v minulém roce. Nyní se sledováním fyziologického stavu rostlin vypěstovaných z oplazmovaných osiv zabývají studenti katedry biologie a fyziky v rámci svých závěrečných prací.

Co je plazma?
Plazma bývá označováno jako takzvané čtvrté skupenství hmoty, po plynu, kapalině a pevné látce. Ačkoliv se jedná o směs různě nabitých částic, v makroskopickém měřítku se plazma chová elektricky neutrálně. Přítomnost nabitých částic může být příčinou řady plazmochemických procesů, které mají schopnost různými způsoby ovlivňovat povrchové vlastnosti materiálů. Plazmatickým modifikacím práškových materiálů a osiv se věnují výzkumní pracovníci katedry fyziky PřF UJEP.