První bomby dopadly na Ústí hodinu po poledni. Nezůstaly osamocené, během asi pětadvaceti minut, tolik druhý nálet 18. dubna 1945 trval, svrhlo 106 létajících pevností celkem 307,3 tun bomb. Bombardování mohli pozorovat lidé až v Teplicích.

Cílem se stal opět především železniční uzel pod Větruší. Kromě nádraží a trati ovšem bomby obrátily v trosky i čtvrť Ostrov, domy ve Střelecké ulici, viadukt u říčky Bíliny, železniční most. Navždy zmizelo i kino Elysium, o němž informoval Deník v seriálu Zaniklé Ústí.

„Přišel soused, bydlící za tratí, zda nemáme nějaké nářadí, že prý ve Střelecké ulici jsou zasypáni lidé i s dětmi," vzpomínal jeden z pamětníků na stránkách Deníku.

„V krytu bylo instalováno chladírenské zařízení, které po dopadu bomby spadlo i se stropem a zavalilo čtrnáct lidí. Vyprostit se je podařilo až 10. května ve stádiu značného rozkladu."

Podle německé zprávy bylo toho dne vyproštěno po náletu sotva 56 lidí, kteří byli naživu, 80 mrtvých a dalších 255 jich zavaleno troskami čekalo na záchranu. Kolik lidí zemřelo, není jasné, jelikož město bylo přeplněno uprchlíky a zajatci.

Koberec trhavých a zápalných pum zasáhl tentokrát kromě seřaďovacího nádraží i přístaviště. Potopil několik šífů a vlečných člunů, poničil jeřáby a mola. Bomby znovu zasáhly městské centrum, například vyhořela i škola v Solní ulici, kde toho dne zahynula zhruba stovka uprchlíků.

Bomby dopadaly i v Hostovicích, na Kočkově, v Božtěšicích. Na Střekovském nábřeží. Ve fabrikách. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nemá cenu ani tady všechny škody vypisovat.

I tady pak německá důkladnost při sepisování škod dosáhla až tragikomických následků. „Christian Mischok, tlakovou vlnou odnesen a dosud nenalezen zimní kabát se 2 tisíci říšskými markami a všemi doklady."

Jak píše historik Martin Veselý ve Vojenských dějinách Ústecka, i po ukončení bombardování hrozila lidem smrt. „Strach se vznášel nad městem, neboť americké bombardéry shodily i pumy s časovými rozbuškami, které mohly explodovat v rozpětí až čtyř hodin."

Město skýtalo obraz dokonalé zkázy. Ani po náletu neměli lidé klid, protože se opět vrátili kotláři a stříleli na vše, co se hnulo, například v Chlumci se pustili i do uprchlíků, chodců a sedláků na polích.

Příště: Oběti a škody