K události došlo v roce 2019, emise oxidu síry tehdy v podniku dosáhly 353,6 tun, strop byl ale stanoven na 229,77 tun. Pochybení zjistila ČIŽP při kontrole údajů firmy. Ta se proti pokutě 300 tisíc korun neodvolala, rozhodnutí je tedy pravomocné. „Vzhledem k povaze činnosti společnosti ENERGY, která vyrábí ve svých zařízeních o celkovém jmenovitém příkonu větším než 50 MW teplo a elektřinu spalováním fosilních paliv, lze vyhodnotit závažnost přestupku jako zvýšenou. Provozuje totiž zařízení soustavně za účelem výdělku v rámci své dlouhodobé podnikatelské činnosti a na základě integrovaného povolení pak od roku 2008,“ uvedl inspektor Jaroslav Hájek.

Podle inspekce se jedná o závažný nedostatek právě kvůli porušení podmínek integrovaného povolení, což je soubor základních povinností, které musí firmy v energetice splňovat, aby mohl být povolen provoz jejich zařízení. „Míru ohrožení či poškození životního prostředí nelze zcela přesně zhodnotit, ale lze dovodit, že v důsledku vypuštění vyššího množství oxidů síry, než určovala platná podmínka integrovaného povolení pro rok 2019, došlo ke zhoršení ovzduší v okolí teplárny oproti oprávněnému očekávání,“ pokračoval inspektor ČIŽP.

Do muzea v Ústí dorazil unikátní motocykl Čechie-Böhmerland.
FOTO: Do ústeckého muzea dorazil unikátní motocykl. Obohatí výstavu Naši Němci

Společnost ENERGY Ústí nad Labem sídlí uvnitř průmyslového areálu Setuza na Střekově, je výrobcem a distributorem elektřiny a tepla, podniká i v dalších oblastech. Vlastní licence pro distribuci elektřiny a plynu v areálu Setuzy, licence pro rozvod tepelné energie je vymezena katastrálním územím Střekova. Na dotazy Deníku firma ani po několika dnech neodpověděla.

Výše pokuty, kterou společnost dostala za překročení emisního stropu pro oxidy síry při spalování uhlí v roce 2019, se vůbec nelíbí ekologickým organizacím. Upozorňují na to, že maximální možná výše sankce je až 10 milionů korun, poukazují přitom na to, že sama inspekce označila pochybení za závažné. Ekologové tvrdí, že udělování nízkých pokut motivuje firmy k porušování předpisů, vyjdou je podle nich levněji než instalace technologií na snižování znečištění.

„Za závažný přestupek směšná pokuta na úrovni tří procent maximální sazby. Česká inspekce životního prostředí tím poslala Pavlu Tykačovy návod, jak vyřešit svízelnou situaci, kdy už roky marně usiluje o přestřelené výjimky z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice a několik měsíců i pro Počerady. Jestli bude porušovat limity a dostane za to pokutu tři sta tisíc korun, tak se smíchy potrhá, jak ušetřil za nové filtry,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Pacientka Jaroslava Soukupová se na oddělení následné péče v Mostě - Zahražanech zotavuje z následků koronaviru.
Ordinace plní lidé s následky po covidu. Léčba je běh na hodně dlouhou trať

Ke kritice se přidala i organizace Greenpeace ČR. „Již několik let prosazujeme, že by se uhelné elektrárny měly připravit na nové emisní limity a vypouštět do ovzduší méně nebezpečných a jedovatých látek. Snažíme se zabránit tomu, aby dostávaly na vypouštění nečistot výjimky ze zákona. Celá snaha chránit životní prostředí přijde vniveč, pokud budou za vážné porušování emisních limitů padat jen směšně nízké pokuty. V takovém případě budou velcí znečišťovatelé vypouštět jedy dál, jen občas zaplatí nějakou tu malou pokutku, aby se neřeklo,“ reagoval mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. „Obávám se, že Česká inspekce životního prostředí v tomto případě úplně rezignovala na svou funkci,“ dodal.

ČIŽP se nařčením brání. Společnost ENERGY podle inspektorů v minulých letech emisní normy splňovala. „Pokuta 300 tisíc je skutečně výrazná. V tomto inkriminovaném roce šlo spíše o administrativní pochybení ze strany společnosti ENERGY, kdy nezobchodovala přebytečné množství oxidů síry s jinou společností, což je běžná praxe u firem tohoto typu,“ uvedl mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka. Emisní limity se v posledních letech zpřísňují, další snížení stropů má přijít v tomto roce.