Strany a vládnutí v digitální éře. Tak se jmenuje novinka Lukáše Novotného a Pavla Maškarince z ústecké univerzity. Autoři se v knize zabývají dnešní politikou, kdy voliče zklamaly dřívější skandály tradičních stran. A na volebních lístcích hledají, koho jiného posadit do zastupitelstev nebo parlamentu. Čím dál víc přitom lidé slyší i na hřímání vůdců nedávno vzniklých populistických hnutí. Víc než na tom, co politici umějí nebo dělají, přitom dnes často záleží na tom, jak to umějí prodat. „Kdo má peníze, má na agentury, které umí dobře nastavit kampaň,“ upozorňují odborníci.

Volební lístky dnes připomínají účtenku z nákupu před prodlouženým víkendem. Vypadá, jako by to bylo jednoduché založit si stranu nebo hnutí…
Lukáš Novotný (LN): Je to dnes jednodušší než do některé vstoupit. Řada stran má velmi pošpiněné jméno a renomé, takže založení nového subjektu, a třeba ne strany, ale hnutí, je cesta, jak začít s čistým štítem a nabídnout se voliči jako neposkvrněná alternativa. Lidé v naší zemi na tohle docela slyší…
Pavel Maškarinec (PM): …A důsledkem toho je, že náš stranický systém je hodně roztříštěný. Těžko vznikají stabilní koalice. To, že teď v parlamentu máme menšinovou vládu, je důsledkem nejen jisté nechuti menších stran jít do koalice s Andrejem Babišem, ale i té roztříštěnosti a osobních nevraživostí.

Stěhování samice geparda štíhlého jménem Jasmine do ústecké zoo
Štíhlá kráska Jasmine přijela do ústecké zoo. Gepardice se narodila ve Varšavě

Vítr v tuzemské politice udělalo nedávno hlavně hnutí ANO a Piráti. Proč tak lidi uhranuli?
PM: ANO i Piráti jsou atraktivní pro voliče trochu z jiných důvodů. Je asi jasné, že tahounem ANO je Babiš. U Pirátů táhne spíš jejich programová filozofie a schopnost mobilizovat k volbám mladé voliče. Ale i část nespokojených voličů tradičních stran.
LN: V naší zemi platí, že lidé mají nedůvěru vůči politickým stranám a politikům. Je to škoda, protože o tom, jakou kvalitu budou mít naše životy v našich městech a regionech, rozhodují právě politici. Kdo se o politiku nezajímá, ztrácí možnost se aspoň trochu podílet na tom, jak budou naše životy vypadat.

Podobný trend ale sledujeme i u více čí méně blízkých sousedů…
PM: Úpadek podpory tradičních stran je evropský, ale i celosvětový fenomén. Ve většině zemí se ve volbách používají takové volební systémy, které nekladou novým stranám větší překážky. To pak silně postihuje tradiční strany, zejména sociálně-demokratické. A to i v zemích, kde dlouhodobě vládly, jako v Německu či ve Skandinávii.
LN: Do parlamentu v Berlíně, ale i třeba do nedalekého saského, vstupuje také čím dál více stran. Včetně pravicových populistů z Alternativy pro Německo (AfD). A pomalu tam začínají zažívat to, co je i u nás - že se horkotěžko sestavují koalice.

Cyklisté na Labské stezce.
Labská stezka slaví čtvrtstoletí své existence. Provádí jí nový cykloprůvodce

Mají populisté jako německá AfD napříč Evropou podobný základ?
PM: Většina nových populistických stran dnes užívá takzvaný „antiestablishmentový“ apel. Staví proti sobě „lid“ a „elity“, ať už domácí, nebo evropské. Současně se ale mohou lišit tím, čím mobilizují voliče. V Česku užíval Úsvit přímou demokracii, SPD boj proti migrantům.
LN: AfD i Okamura uměli zvednout ze židlí voliče na téma migrace a kritiky Evropské unie. Postupně ale musí počítat s tím, že se jejich voliči budou ptát, jaký mají program v sociální oblasti, ve vzdělávání nebo zdravotnictví. V těchto otázkách dnes působí docela prázdně.

Okamurovci se pořád jeví jako menší extrém než Dělnická strana. Její éra je už u konce?
PM: Dělnická strana (DSSS) byla především fenoménem severozápadních Čech a jejich hranice nikdy nepřekročila. Současně vzestup SPD vylučuje, že by DSSS mohla silněji promluvit nejen do celostátní, ale i krajské politiky v blížících se podzimních volbách.
LN: V těch volbách podle mě DSSS dokonale „vyluxují“ Okamurovci. Ale v některých městech Ústeckého kraje je poměrně ukotvena. Takže pokud bude na komunální úrovni pracovat a „nacítí“ lokální atmosféru a problémy, pak by za dva roky mohla mít nějaký úspěch.

Je úpadek stranického vládnutí a obliba nových hnutí i odrazem čím dál povrchnějšího zájmu lidí o politiku?
PM: Nástup sociálních sítí vedl ke změně podoby politické komunikace stran s voliči. Nutnost rychlých reakcí politiků na aktuální kauzy částečně vede k jejich povrchnějšímu vyjadřování. Ale tu krizi musíme chápat i jako přetrvávající nedůvěru k podobě vládnutí před rokem 2010. Do budoucna tudíž nelze vyloučit návrat části voličů k tradičním stranám, pokud je nové subjekty zklamou.

Ilustrační fotografie.
V Ústí nad Labem lékaři odhalili další případy úplavice. Onemocnělo osm dětí

Jak moc jde „udělat“ novou stranu nebo hnutí reklamou?
LN: Politika je dnes tak trochu divadlo, za kterým jsou velké peníze. Před volbami se politici vystaví na billboardy. Kdo má peníze, má na agentury, které umí dobře nastavit kampaň. Třeba Babiš vsadil na osvědčenou americkou PR agenturu PSB, která dělala úspěšné kampaně Tony Blairovi a pracovala i pro Hillary Clintonovou.

Pavel Maškarinec a Lukáš Novotný 
působí na katedře politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Na konci ledna jim v pražském nakladatelství Academia vyšla kniha Strany a vládnutí v digitální éře.