Plzák španělský není na první pohled ničím užitečný slimák. Přesto může pomoci v boji s rakovinou. Jeho sliz totiž kromě 90 % vody obsahuje i miniaturní váčky schopné proniknout jak do rostlinných, tak do živočišných buněk. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vyvinuli způsob, jak z tuhého hlenu nechtěných plžů váčky zvané exosomy získat. Prokázali také, že exosomy ze slimáčího hlenu mohou pronikat i do buněk lidského těla. Objev by mohl pomoci vytvořit nové nástroje v biotechnologii a léčbě nemocí.

Doxorubicin

Lék používaný k léčbě různých druhů rakoviny. Jedná se o léčivo, které se váže na DNA v buňkách a brání jim v replikaci nebo tvorbě bílkovin. Tím zabraňuje dalšímu rakovinnému bujení. Byl izolován z kultur bakterie Streptomyces peuceutius, var. caesius. Používá se k léčbě různých druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu, rakoviny plic a rakoviny vaječníků.

„Exosomy mohou přenášet různé molekuly, jako jsou proteiny nebo RNA. Nám se podařilo do nich dostat chemoterapeutika, konkrétně léčivo doxorubicin. Exosom by léčivo mohl dopravit do rakovinné buňky a zničit ji,“ vysvětlila proděkanka pro rozvoj a kvalitu přírodovědecké fakulty Michaela Liegertová.

Studii, která odpovídala na otázku, jak získat velké množství miniaturního biologického materiálu ze slizu vylučovaného plzákem španělským, otiskl i známý vědecký časopis Scientific Report. „Vyvinuli jsme metodu sběru hlenu slimáků a následné izolace vezikul pomocí ultracentrifugace,“ píšou autoři studie.

Michaela Liegertová je nadšenou výzkumnicí a propagátorkou vzdělávání.Michaela Liegertová je nadšenou výzkumnicí a propagátorkou vzdělávání.Zdroj: Deník/Topi PigulaA jak vědci přišli zrovna na slimáka? „Naprostou náhodou nás při diskuzi napadlo, že pokud se exosomy nacházejí v tělních tekutinách zvířat, mohly by být i ve slizu slimáků, kteří se dají získat na rozdíl od drahých buněčných kultur zdarma,“ popsala proces Liegertová.

Volba padla na plzáka španělského, kterého zahrádkáři nesnáší, ale v rámci fakultního výzkumu se ukázal být velmi užitečný. Pomocí odstředění za extrémně vysokých rychlostí na ultracentrifuze, která je schopná vyvinout až 100 tisíc otáček za minutu, se miniaturní váčky podařilo oddělit.

Dvouletý Tomík Motyčka má před sebou těžký život.
Úzkosti, sebepoškozování. Autismus nám změnil život, říká maminka samoživitelka

Před vědci stál i úkol získat ze slimáka co nejvíce slizu. „Metody byly různé: zvýšené teplo, chlad, mechanická stimulace zubními kartáčky. Nakonec se ukázalo, že ideální je ponoření do živného roztoku a chvíli s nimi hýbat. Jakmile pohyb ustane, vylezou a vyloučený sliz zůstane v nádobě,“ popsala proděkanka ideální způsob získání potřebného materiálu. K chovu plžů na pokusy se pak jako nejvhodnější ukázaly chladicí skříně používané k archivaci vína.

V budoucnu může výzkum nejen pomoci dostat lék přímo do rakovinných buněk, ale třeba i nalézt způsob, jak by se rostliny mohly slimákům bránit nebo je odpuzovat. To první by ocenili onkologičtí pacienti, to druhé zahrádkáři.

Nechtěný plzák španělský

Oranžově zbarvený druh plže má původní domovinu v jižní Evropě, zejména na západě Pyrenejského poloostrova v oblasti severního Španělsko a části Francie. Od konce 70. let 20. století se začal šířit do střední a severní Evropy. Poprvé byl zaznamenán ve Švýcarsku v 50. letech 20. století, následně kolonizoval většinu Skandinávie včetně Islandu a stal se škůdcem i u nás. Rozšíření druhu je způsobeno přepravou vajíček v zemině do nových míst, například v květináčích okrasných rostlin, mladí jedinci se mohou skrývat v přepravkách se zeleninou.