Do června by proto měla být hotová nová ústecká koncepce pro nakládání a likvidaci odpadů i její varianty. Má zároveň zjistit, zda se vůbec vybírání poplatku vyplatí. Nákladnost administrativy spojené s vybíráním peněz za popelnice totiž používají kritici jako jeden z argumentů, proč ponechat vše při starém. Především koaliční UFO, které stálo za jeho zrušením v roce 2017.

Jak vysvětlil primátor Ústí Petr Nedvědický (ANO 2011), za myšlenkou znovuzavedení plateb za odvoz odpadu stojí nárůst cen služeb a vzrůst minimální mzdy. „Je to finančně velmi náročné. Považuji za normální, že když vyprodukuji odpad, měl bych si ho uklidit. Nemůžu přeci čekat, že ho na své náklady zlikviduje město,“ poznamenal.

Smlouvy za celkem přibližně 75 milionů korun ročně na likvidaci odpadu magistrát podepsal v roce 2016 se společnostmi AVE Ústí nad Labem, AVE CZ odpadové hospodářství a SITA CZ na osm let. Tehdy ovšem nikdo nepočítal s dramatickým nárůstem minimální mzdy, a tak loni v červenci po sérii jednání městu nezbylo než vyjednat navýšení ročních plateb o 6,5 procenta, což celkem dělá 2,5 milionu.

Vychází nový týdeník!
Nový Týdeník Ústecko: O českých seniorech či podzemních prostorech na Ústecku

Hlavně proto prý podle náměstka primátora Pavla Tošovského podpořila návrh ANO 2011 i jeho koaliční ODS. „Nelíbí se mi to, jelikož poprvé se zrušením poplatku přišla v letech 2009 a 2010 za exprimátora Jana Kubaty naše strana. Nedá se nic dělat, ceny stoupají i v tomto odvětví. Kvůli platovým nařízením vlády vzrostly výdaje i městu,“ vysvětlil Tošovský.

Proti dalšímu sáhnutí do peněženek Ústečanů se ostře vymezuje UFO, jež v ústeckém vedení zastupuje náměstkyně primátora Věra Nechybová, která má na starosti ekonomiku. Poukazuje, že zhruba třicet procent obyvatel Ústí stejně nikdy za odvoz odpadu nezaplatí, protože peníze prostě nemají a žijí z dávek. Prvotní odhad prý hovoří o celkovém výnosu 46 milionů, z něhož tito poplatníci budou dlužit asi čtvrtinu. „Reálně se bavíme o výnosu 30 milionů, ale jen náklady na zajištění agendy spojené s vybíráním nás stály kolem deseti milionů ročně,“ argumentovala Nechybová.

Lze to ilustrovat na číslech z roku 2017, kdy Ústí poplatek za popelnice vybíralo naposledy. Tehdy nezaplatilo 29 tisíc z přibližně 94 tisíc obyvatel Ústí. Magistrát vybral 28,5 milionu z předpokládaných 41 milionů korun. Vymoci se tehdy podařilo pouhých 2,5 milionu. „Zrušili jsme poplatek za odpady, jelikož jsme také chtěli narovnat situaci po zvýšení daně z nemovitosti, kdy město slibovalo, že díky tomu ho lidé už nebudou muset platit,“ vylíčila náměstkyně.

Jednou z nejočekávanějších událostí v Ústí v roce 2020 je otevření venkovního koupaliště na Klíši. Fotografie, jak vypadaly práce na koupališti koncem listopadu.
Dokončení bazénu na Klíši se o čtvrt roku opozdí. Na vině je technologie

Město pod vedením primátora Kubaty výrazně zvýšilo daň z nemovitosti ve stejném roce, kdy původně platby za odpad zrušilo. Získává z ní kolem 100 milionů ročně. Lidé za byt o velikosti 70 metrů čtverečních každý rok zaplatí zhruba 1,2 tisíce korun.

Poplatek za odpad by prý za určitých podmínek nevadil ani opozičnímu zastupiteli hnutí PRO! Ústí Karlu Karikovi (Piráti). „Nemělo by to ale být systémové celoplošné opatření, kdy každý zaplatí pětistovku. Za sebe říkám, že spravedlivé by bylo, aby například neplatil ten, kdo poctivě třídí. Systém se dá propracovat, aby byl spravedlivý,“ popsal s tím, že například nádoby na odpadky mohou mít unikátní kód a ten, kdo je použije, by dostal slevy na MHD a podobně.

Primátor Nedvědický reagoval, že se nebrání žádným vhodným alternativám. „Musíme nejprve vyhodnotit, na kolik by to bylo efektivní a aby agenda byla co nejjednodušší,“ dodal.

V domově pro mentálně postižené den po požáru stále pracovali policisté a hasiči. Na snímcích jsou starostka obce, dobrovolný hasič z Vejprt, který byl na místě jako první a vedoucí domova.
Přeživší požáru ve Vejprtech domov opustit nechtějí. Jeden bojuje stále o život