Čím to je? Region sice dokáže vzdělat své lidi, ale už méně je pak tady zaměstnat, říkají odborníci. Mladí v produktivním věku, zejména ženy, po škole často odcházejí. Především do Prahy či jejího okolí. A rodiny zakládají tam. Lidnatost regionu v kladných číslech nedokáže udržet ani imigrace lidí ze zahraničí. Pro cizince, především ty z východu, tu už není tolik nekvalifikované práce.

Statistici v uplynulých dnech upozornili na alarmující fakt. Počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel byl v Ústeckém kraji v roce 2020 prakticky stejný jako v roce 2000. Přitom ve všech ostatních krajích s výjimkou toho Karlovarského tato cifra vzrostla. „Ústecký kraj se tak za 20 let z prvního místa propadl na místo předposlední,“ srovnal ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem Roman Bechtold. Od roku 2000, kdy kraj vznikl, poklesl celkový počet jeho obyvatel o 10 tisíc osob. A to i přes postupný příliv 38 tisíc lidí, kteří sem přišli ze zahraničí. Zdejší populace kromě vymírání také stárne, průměrný věk „krajánka“ se za 20 let zvýšil téměř o 5 let.

Podle statistik přišlo v roce 2000 v regionu na svět 9,7 živě narozených na tisíc obyvatel, v Praze jen 8. Ústecký kraj byl před 20 lety s porodností na špici celé České republiky. Loni jsme byli o dvacet let dál. A zatímco Praha měla 11,1 živě narozených na tisíc obyvatel, náš region opět 9,7.

Hůř než my na tom byl loni s porodností jen Karlovarský kraj s číslem 9,1. Ne dost tomu, že se u nás málo rodí. Ústecký kraj také dál trvale patří mezi regiony s nejvyšší úmrtností. Hned v šesti letech z posledních dvaceti tu úmrtnost byla vůbec nejvyšší v zemi.

Experti vidí za nepěkným vysvědčením kraje z populačního přírůstku změny na trhu práce, ke kterým tu došlo. Nebo které naopak ještě nenastaly. Jak upozornil docent Pavel Kuchař, v Ústeckém kraji byl ještě v 90. letech relativní dostatek míst pro pracovní sílu s nižší kvalifikací. Což podněcovalo imigraci z ostatních krajů republiky, ale i z ciziny. „Takže sem přicházely mladší věkové ročníky, které zde přirozeně zakládaly rodiny,“ připomněl pedagog z Fakulty sociálně ekonomické ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

S postupným útlumem části těchto pracovních míst ale už v nadcházejících letech region lidi z jiných míst země i z ciziny tolik nelákal. Na druhou stranu se v Ústeckém kraji v uplynulých dvou až třech dekádách začalo dostávat nastupujícím generacím čím dál vyššího vzdělání. Jenže pro čím dál větší počet středoškoláků s maturitou a vysokoškoláků tady nestačilo vzniknout dost vhodných míst. Mladí tak přirozeně migrovali tam, kde našli odpovídající nabídku pracovních pozic. Hlavně do Prahy, eventuálně středních Čech.

Zda se podaří zabránit postupnému stárnutí a vymírání v kraji, bude v příštích letech přímo záviset na tom, jestli se tu podaří rozšířit nabídku zaměstnání. „Výzkumy ukazují, že pokud se podaří udržet mladou vysoce vzdělanou populaci zejména nabídkou kvalifikovaných pracovních míst, může se situace pomalu měnit, protože zde budou častěji zůstávat i s rodinami. Pokud ne, bude se převaha starších obyvatel dále zvyšovat a tím i dále klesat porodnost,“ konstatoval Kuchař.

Ke konci roku 2020 žilo na území Ústeckého kraje 817 004 obyvatel. Za uplynulých 20 let se jejich počet snížil o 10 009 osob. Na tomto poklesu se z více než 97 % podílely ženy.