Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem má nového zaměstnance - studenta ze srbského Jižního Banátu. Odborné znalosti získal díky projektu mezinárodní spolupráce. Podobných pracovníků by krajské zdravotnictví mohlo získat i více, v hledáčku jsou nyní další tři.

Jižní Banát
Území najdeme na severu Srbska v autonomní oblasti Vojvodina. Oblast je specifická vysokou koncentrací národnostních menšin. Žijí tu i čeští krajané. Hlavním městem srbských Čechů je městečko Bela Crkva.

„Zatím se jedná o první vlaštovku ze čtyřčlenné skupiny studentů, kteří k nám v rámci spolupráce přijeli v říjnu loňského roku. Náročné podmínky studia, praktické přípravy a jazykové vybavenosti zvládl právě jen on,“ popisuje nováčka předseda krajského výboru pro zdravotnictví Pavel Csonka.

Ústecký kraj spolupracuje s Banátem od roku 2010. Postupně se realizovaly projekty zaměřené na rozvoj venkova, podnikání nebo krizové řízení. V roce 2018 začala česká a srbská strana společně pracovat na projektu Zvyšování odborné kvalifikace absolventů středních škol v jižním Banátu přenos know-how, studijní stáže v Ústeckém kraji. Spolupráci navázaly Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická v Ústí nad Labem a Chemicko zdravotní škola ze srbského Vršace.

Teď partnerství přináší ovoce. „Je to pro nás znamení, že projekt má smysl a je přínosný pro obě strany. Srbským studentům zajistí výborné vzdělání na naší vyšší odborné škole a praxi v nejmodernějším lékařském zařízení, Krajská zdravotní pak získává dobře připraveného a motivovaného zaměstnance z řad nelékařského personálu,“ doplňuje Csonka.

Projekty mezinárodní spolupráce Ústeckého kraje se Srbskem jsou hrazeny z rozpočtu kraje a České rozvojové agentury. Na zdravotnické projekty přispívá také Krajská zdravotní.

Zkušenost z Berlína

Příležitost ke studiu v zahraničí mají i čeští studenti. Ti ale míří dále na západ, především skrze programy mezinárodní spolupráci na úrovni Evropské unie. Dnes 28letá Kamila Skálová z Chomutova v dobrém vzpomíná na 11 let starou středoškolskou zkušenost z berlínského muzea a projekt Comenius. „Měsíc v Berlíně mi otevřel cestu minimálně ke dvěma zaměstnáním už při nástupu na vysokou, protože jsem si osvojila to nejdůležitější - praxi. Měla jsem oproti svým spolužákům náskok většinou tak tři roky, navíc v zahraničí. To se velmi cenilo,“ vypráví Skálová. „Ačkoli bych nikdy nechtěla odejít pracovat do zahraničí natrvalo, tak podobnou zkušenost doporučuji všem. Rozšíří to nejen obzory v pracovní sféře, procvičíte také jazyk a máte na co vzpomínat,“ dodává Chomutovanka.

Zkušenosti přímo ze Srbska si přivážejí za posledních šest let mezinárodní spolupráce i studenti gymnázia v Teplicích.