„U nás to šlo rychle. Dceru začalo v neděli 3. ledna bolet bříško, druhý den už jí bolest bránila, aby chodila vzpřímeně a večer jí teplota vystřelila na 39,3 stupňů Celsia,“ popsala první momenty maminka malé pacientky. „Bylo to divné. Jindy na vysoké teploty netrpí, horečka se navíc nedala srazit. Bolest se jí stěhovala po celém břiše,“ popsala žena z Litvínova, kam se s rodinou přestěhovala z Chomutova.

Ráno s dcerou absolvovala vyšetření u dětské lékařky v Mostě a ta doporučila hospitalizaci. „Byla tam vysoká zánětlivá aktivita. Původně test ukázal hodnoty kolem šedesáti, než jsme dojeli do nemocnice, byly už na sto třiceti. Na příjmu se dcera pozvracela. Celé to bylo stresující. Vyšilovali jsme,“ přiznala z pohledu rodičů. Na dětské klinice v Ústí pak lékaři obratem zahájili léčbu postcovidového syndromu.

„Umístili ji hned na jednotku intenzivní péče, kde si ji nechali dva dny, než ji převezli na lůžkové. Bylo to když přijali další holčičku s PIMsem, která na tom hůř a potřebovali pro ni volnou postel. Když jsem sledovala ostatní děti se stejným syndromem - byl tam ještě jedenáctiletý kluk a šestiletá holčička, také měli horečky a bolesti břicha, navíc se oběma udělala boule na krku. Chlapce předtím léčili v mostecké nemocnici. Udělaly se mu covidové prsty a fleky na noze a na obličeji,“ popsala maminka Klárky.

Covidové oddělení. Ilustrační foto
Nemocnice a domovy v kraji se chystají na omikron. Někde omezují návštěvy

Malá pacientka strávila na dětském oddělení kliniky devět dní. Aktuálně je v domácí péči, léky má naordinované do konce ledna. Následovat má kontrola na kardiologii a revmatologii. Pod kontrolou lékařů bude údajně půl roku.

Postcovidový syndrom je závažné onemocnění, které se v pediatrii objevilo nově. V České republice byl větší výskyt PIMS-TS zaznamenán v listopadu 2020 v návaznosti na vrchol druhé vlny epidemie. Dodnes postihl kolem čtyř set dětí.

Tříkrálová sbírka v Žitenicích na Litoměřicku.
Tříkrálová sbírka trhá rekordy, hlásí charity v Ústeckém kraji

V ústecké nemocnici v poslední době hospitalizují v průměru jedno nové dítě týdně s tímto syndromem, jak uvádí přednosta dětské kliniky Jaroslav Škvor. „Tyto pacienty dáváme většinou na jednotku intenzivní péče, protože jejich stav je, řekl bych, středně těžký. Zkušenosti ukazují, že pokud tyto děti nejsou léčeny, jejich stav se může velmi dramaticky zhoršit. A to hlavně po stránce srdeční činnosti a dýchání,“ upozornil. „Děti, které jsme dosud léčili, se nám podařilo po komplexní terapii, která je poměrně složitá, není bez rizik a je poměrně nákladná, vrátit do dobré stavu a mohly být propuštěny domů,“ doplnil.

Pokud dítě postihne zánětlivý postcovidový syndrom, je klíčové, aby bylo onemocnění zachyceno včas a nestačilo se rozvinout. V opačném případě hrozí poškození srdce či dalších orgánů.