Když se ale dnes zeptáte kohokoliv na ulici, kdy naposled poštovní schránku použil, nebo alespoň viděl, většinou si nevzpomene. Stejně jako na to jestli vůbec v poslední době spatřil pošťačku na kole, jakou třeba hrála herečka Laďka Kozderková v muzikálu Trhák, nebo pošťáka na babetě ztvárněného Petrem Nárožným ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Ztrácí snad lidé zájem o poštovní služby?

Česká pošta skutečně dlouhodobě registruje klesající zájem o listovní služby. „V době elektronické komunikace lidé rok od roku posílají méně dopisů a pohlednic, tudíž nejsou využívané ani poštovní schránky. Naproti tomu rostou například počty takzvané Pohlednice Online, tedy naší služby, kdy lidé odešlou elektronickou pohlednici ze svého mobilního telefonu, tabletu, či počítače a ta je poté vytištěna a doručena jako klasický papírový pohled,“ přiblížil mluvčí České pošty Ivo Vysoudil.

Prefabrikovaná přáníčka

I v digitální době však existují staromilci, kteří považují zaslání „prefabrikovaného přáníčka“ v messengeru nebo „připíchnutého“ na stěnu Facebooku za příšerně neosobní záležitost. Mnohem raději si sednou k psacímu stolu, vezmou plnící pero a napíší krasopisně, co mají na srdci, olíznou poštovní známku, nalepí a pošlou poštou. Jenže pak většinou vyrazí na nejbližší poštu, vystojí frontu a dají svůj dopis či pohlednici do rukou úřednici za přepážkou.

Své zkušenosti s tím má třeba seniorka Věra z ústeckého Vaňova. Na psaní dopisů a pohledů se dívá už jen s nostalgií. „Tuhle jsem psala nějaký dopis bratrovi na Moravu, on nemá rád počítače a přiznám se, že vůbec nevím, kde nějaká poštovní schránka je. Někde v Hrnčířské u archivu, mám pocit. Naposledy jsem posílala nějaké pohledy poštou snad dětem na tábor ještě za komunistů a o svátcích v devadesátých letech, než začal být rozšířený internet. Ale začalo to SMSkami a mobilními telefony,“ líčila.

Adéla Nestlerová (vlevo) a Kristýna Svobodová s návrhy na řešení štítu krajského úřadu v Ústí, kde dříve byly srp a kladivo.
Místo srpu a kladiva. Studentky navrhly zrcadlový objekt pro krajský úřad

Zda je ve městě schránek málo anebo moc, musí každý posoudit sám. Současná vyhláška považuje za dostatečnou hustotu rozmístění poštovních schránek tehdy, pokud má každé město či obec s nejvýše deseti tisíci obyvatel na každých (i započatých) tisíc obyvatel nejméně jednu. Tento požadavek nemusí být splněn, jestliže v každém městě, které má více než oněch deset tisíc obyvatel, najdete takový počet poštovních schránek, aby vzdálenost z kterékoliv části města, vyjma okrajových s podstatně menší hustotou zástavby, nepřesahovala k nejbližší poštovní schránce jeden kilometr. Zároveň se musí nacházet na takových místech, do nichž obyvatelé pravidelně docházejí z jiného důvodu než samotné odeslání listovní zásilky. Třeba u nákupních center nebo v blízkosti zastávek veřejné dopravy.

„V Ústí nad Labem evidujeme k 31. květnu celkem 74 poštovních schránek, v celém Ústeckém kraji pak 1312. Pro srovnání: na samém konci roku 2017 jich v Ústí bylo 112, delší časový údaj už bohužel nemám k dispozici. Klienti samozřejmě mají možnost dopis podat také na jakékoliv pobočce. Nicméně Česká pošta k 1. červnu stále provozovala v celé republice 19 472 poštovních schránek, a to při dodržení jmenované vyhlášky,“ informoval Vysoudil.

Úřední dopisy posílají stále

Trochu jiná situace panuje na úřadech. Například neštěmická starostka Yveta Tomková vysvětlila, že rozhodně papírovou poštu na radnici neodbourali. Ačkoliv bývá běžnou praxí, že třeba složenky na poplatky za pronájmy nebo za psy už leckde úředníci nerozesílají. „Úřední dopisy stále posíláme na papíře, třeba rozhodnutí ve výkonu státní správy nebo výzvy, přestupky a další agendu. Výjimkou jsou ti, kdo mají datovou schránku. Domnívám se, že co se poštovních schránek týká, lidé s místní znalostí asi vědí, kde jsou. Ačkoli myslím, že třeba v Krásném Březně chodí na místní poštu, bude to velmi individuální,“ řekla Tomková.

Václav Kabátník z ústecké policie.
K domácímu násilí dochází průřezově celou společností, říká policista z Ústí

Elektronické podání či elektronickou komunikaci za pokrok a velkou úlevu považuje asi téměř každý člověk moderního věku. I když tu radost z papírového dopisu od přátel nelze srovnávat s pocity ze zpráv doručených v některé z mnoha mobilních aplikací. „Museli jste si sednout a dát do toho psaní kus sebe, aby to hezky vypadalo a adresát toho měl ke čtení co nejvíc. Přidat tuhle kus lásky, anebo tamhle kousek nenávisti. Bylo to mnohem upřímnější. Na jednu stranu naprosto běžné jako dnes mobil a přitom trošku svátek. Něco takového, jako když si můj manžel zapálil dýmku, v klidu si k tomu kouření sedl ke kafi a s blaženým úsměvem mi s tím krámem zasmradil celý obývák,“ smála se při vzpomínání na staré časy ústecká seniorka Věra.

Další změna, kterou by málokdo čekal, se týká poštovních doručovatelů. Ti už dávno nespadají pod vedoucí pošty. „Pobočky jsou součástí divize státní poštovní služby, zatímco doručovatelé logistické divize. Nicméně v ústecké doručovací síti máme stabilní tým, převážně žen. Balíkovými doručovateli jsou pak převážně mladí muži. Je jich zhruba zhruba stovka, polovina zajišťuje balíkové a polovina listové doručování,“ dodal mluvčí pošty Vysoudil.