Rodinka hlodavců skotačí pár metrů od vchodu do ústeckého magistrátu a doslova v těsném sousedství policejního ředitelství. Vybíhají z okrasných keřů v záhonech vedle vodotrysků a bazénku se slunečními hodinami.

V posledních týdnech to prý není vůbec výjimečný obrázek. „Narážíme na ně v jednom kuse, kolem divadla a muzea. V atriu se posadíte a najednou cítíte, jak se vám něco rychle otře o nohu, a ona to krysa, to máte už docela strach,“ popisovala šestnáctiletá Ústečanka Patricie, které se podařilo natočit potkaní „piknik“ mobilním telefonem.

Jednou se jí prý před objektivem shromáždilo u kelímku z fastfoodu šest či sedm hlodavců. Když je chtěla vyfotit jako důkaz, prošla kolem seniorka. „Rozutekli se. Oni jsou sice drzí, ale docela plaší. Špatně se fotí, musíte mít štěstí. Paní se mi omlouvala, když jsem vyjekla, ale povídá mi, že zase vylezou. Lidé jsou snad s těmi potvorami smíření, to je na tom nejhorší,“ líčila Patricie.

O pobíhajících potkanech v atriu magistrátu má povědomí i starostka centrálního městského obvodu Hana Štrymplová. „S úředníky o tom víme. Jelikož to nemáme v kompetencích, alespoň jsme apelovali na magistrát, aby objednal velkoplošnou deratizaci,“ uvedla.

Zároveň se snažila apelovat na kolemjdoucí, aby neodhazovali zbytky jídla na ulici. „To je jenom přitáhne a budeme jich tu mít pořád víc,“ varovala starostka.

Lidické náměstí v Ústí nad LabemLidické náměstí v Ústí nad Labem se slunečními hodinami v kašně. Archivní snímekZdroj: Deník/Karel Pech

Hlodavci mohou být problémem pro restaurace, cukrárny a vinárnu na Lidickém náměstí, stejně jako pro ústecké muzeum. „Obavy, že se k nám prohryzají, máme, ale naštěstí jsme proti nim dobře zajištění, budova je zaizolovaná s moderní kanalizací a preventivními opatřeními. Potkani jsou chronický problém v centru našeho města, které leží na řece,“ upozornil ředitel muzea Václav Houfek s tím, že lidé sice hovoří o krysách, jenže ty už v Ústí nepotkáte, jelikož je agresivní potkani vytlačili. „Poslední doložená krysa na Ústecku je z Habrovic v 80. letech. Paradoxně by jednou mohly být chráněným druhem,“ zasmál se Houfek.

Pokud by se hlodavci kdekoli přemnožili, vstoupili by do hry krajští hygienici. Právě jim by měli lidé informaci, případně stížnosti tohoto druhu posílat. „Nařídili bychom plošnou deratizaci. Potkani by mohli přenášet leptospirózu. Pokud na ně někdo narazí, neměl by jim házet žádný chleba, ale jít raději pryč,“ radila ředitelka Krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

Leptospiróza, jinak také „krysí žloutenka“, je onemocnění, které napadá játra, ledviny, způsobuje halucinace, změny osobnosti, psychózy a další. Může skončit smrtí nebo nevratným poškozením organismu.

Město Ústí provádí deratizaci kanalizací a potkaních nor na veřejných prostranstvích dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Mimo řádnou celoplošnou deratizaci provádí i takzvanou ohniskovou deratizaci v místech velkého výskytu potkanů. „Ročně je na to vynaloženo zhruba 350 tisíc korun. V letošním roce je naplánována jarní deratizace od 22. března,“ dodala městská mluvčí Romana Macová.