Potkat kance na přechodu pro chodce není v Ústí problém. Přesto jich ubývá

Potkat divoké prase na přechodu pro chodce? V Ústí nad Labem to není problém. Narazíte na ně na sídlištích, spokojeně ryjí na trávníku žížaly, přespávají v keřích městské zeleně. Láká je dostatek snadno dostupné potravy. Město proti jejich přemnožení bojuje jednak vyplácením odměn za každý odstřelený kus mysliveckým spolkům, jednak odchytovými klecemi. Například myslivecký spolek Diana jen za půl roku od léta do zimy na území samotného města Ústí odlovil přes 50 kusů černé zvěře, všechny čtyři zasmluvněné spolky dohromady pak přes dvě stovky. Město nově odměnu za odlovený kus výrazně zvýšilo.

I proto se osloveným Ústečanům v nejvíce zasažených čtvrtích zdá, že kance nepotkávají tak často jako loni, alespoň přes den. Na druhou stranu si prý začala starší divoká prasata díky své učenlivosti všímat, že klece jsou nebezpečné. V současnosti se do nich chytají povětšinou jen mladé kusy a selata. Přímo vzorovou je v tomto směru střížovická bachyně Maruna, která je podle sdělení jejích lidských sousedů živa, zdráva a dobré mysli a nejspíš se chystá na vrh další snůšky selátek. Odchytovou klec prý míjí, řečeno s nadsázkou, s pohrdavým úšklebkem.

Divočáci trápí Ústí, z bachyně Maruny je přesto celebrita oblíbená i za oceánem

S inteligentními divočáky se docela nedávno setkal Ústečan Karel Sýkora ze Všebořic. Byl posedět s přáteli v restauraci. „Trochu se to protáhlo a po půlnoci jsem se vracel domů. Stojím na přechodu na červenou. Jakmile padl červený panáček, vyrazil jsem, i lidé naproti. Až polovině přechodu mi došlo, že to nejsou lidi! Normálně tam přecházela nějaká samice a převáděla asi roční selata,“ líčil užasle. „Jen na mě chrochtli, to bylo pomalu jako na pozdrav, a šlapali si to v zástupu dál. Já myslel, že mám opilecké halucinace, ale byl tam další chlap a viděl to taky, smál se tomu jako grotesce,“ pokračoval.

Před časem dokonce Ústecký deník zveřejnil video, zachycené čtenářem Luďkem Zahálkou, kde kanci přecházeli po přechodu Na Hvězdě ve čtvrti Klíše.

Jak vysvětlil předseda mysliveckého spolku Diana Roman Jansta, obě historky to pro něj nejsou nijak překvapující. „Prasata jsou mnohem chytřejší než psi. Jsou velmi učenlivá, kdyby nebyla tak nebezpečná, určitě by je lidé používali kvůli jejich velmi citlivému čichu. Jenže metrákový jedinec neodhadne svou sílu, a když do vás přátelsky šťouchne, tak zlomí kost,“ vysvětlil s tím, že za loňský rok na honebních i nehonebních pozemcích na okraji města nebo přímo v něm myslivci provedli velmi masivní zásah do populace divokých prasat. „Už ani nechodí tolik stížností na pohyb kanců jako dřív, opravdu je to mnohem méně. Ten zásah byl tak razantní, že divočáku je ve městě jen zlomek toho, co tu bývalo,“ uvedl.

Pětistovka za kus

Konečný počet všech odlovených divokých prasat od dubna do prosince přesahuje tisícovku. Město uzavřelo smlouvu s mysliveckými spolky na odstřel černé zvěře pro aktuální myslivecký rok, který se s kalendářním nekryje, koncem června. Další aktuální čísla bude mít magistrát k dispozici až v březnu. Do roku 2021 vyplácelo Ústí za každý odlovený kus 300 korun do naplnění horní hranice početní normy. V současnosti poplatek činí pětistovku. „S ohledem na povahu služby, kdy nelze přesně stanovit konečné počty odlovených zvířat, je na základě dosavadních odlovů pro zajištění této služby stanoven jejich minimální počet. Ten je spolek od spolku různý,“ popsala ústecká mluvčí Romana Macová s tím, že spolek Diana má normu 35 kanců, Jedlová hora 65, Chabařovické jezero 30 a Chvalov 20 odlovených kusů černé zvěře. „Dosažení minimálního počtu odlovených divočáků je podmínkou pro proplacení služby,“ sdělila.

Kvůli kancům v ulicích domlouvá Ústí navýšení odstřelů i ve svém okolí

Zdá se, že se tato snaha vyplatila. „My teď tady kance přes den nepotkáváme. Stala se z nich, s nadsázkou řečeno, hodná prasata a chodí asi jenom v noci. Ale bachyni Marunu jsem potkala nedávno. Stála tři metry ode mě, a nakonec se rozhodla odejít. Pravda je, že kolem odchytové klece a nástrahy obchází pohrdavě. Nevšímá si ani mrkve nasypané u plotu, asi jí moc nechutná. Radši chodí na žaludy, těch loni bylo nějak málo,“ líčila jedna z obyvatelek vilové čtvrti pod Střížovickým vrchem.

Na tento článek po zveřejnění reagovala paní Časnochová a poslala nám video čerstvě narozených selátek. Točeno u zahrádek Pod Holoměří:

Vedení města, strážníci i myslivci apelují na obyvatele Ústí, aby volně žijící prasata v ulicích nepřikrmovali. Několikrát se prý setkali s tím, že lidé „svým“ kancům dopřávají. Sypou jim zbytky jídel do křoví nebo k popelnicím, dokonce z balkónů domů na sídlištích. „Prasata se pak na to místo vracejí. Setkáváme se i s tím, že bezdomovci vyhází z popelnice obsah, který pak prasata přeorají zároveň s okolním trávníkem kvůli žížalám. Musíme požádat obyvatele města, aby zvířata nekrmili a udržovali i pořádek u nádob na odpad. Jinak naše snaha o redukci stavu čuníků vyjde zcela naprázdno,“ varoval zástupce ředitele městské policie Jan Novotný.