Nakonec napočítá deset pytlů velkých, několik igelitových tašek a jednu lepenkovou krabici. To všechno se jí daří naplnit oblečením pro potřebné, jež sbírá po dárcích leckdy osobně, když ji požádají s tím, že nemají vozidlo nebo čas.

Další možností je, že dárci oželí tu trochu času a zastaví se s už nepotřebným oblečením v ústecké restauraci Krček na fotbalovém stadionu. Tam stačí oslovit obsluhu a ona se již postará o vše potřebné.

Po kontrole pak všechna sesbíraná trika, kalhoty, anebo košile odvážejí do azylového domu Samaritán. „Už to dělám tři roky," líčí Langová. „Hodně nám lidé například dávají oblečení pro děti. Kupodivu mi stále volají a je o to zájem," říká.

Pondělní sbírku organizuje společně s Lenkou Jaremovou, neštěmickou zastupitelkou. „Vyhlásily jsme ji před třemi měsíci prostřednictvím Facebooku, konkrétně stránky Ústí nad Labem," přisvědčuje Jaremová. „Sociální sítě v tomhle mají netušený potenciál."

Ústečané se většinou charitě nebrání. „Taky jsem probral šatník," směje se Tomáš Jurkovič. „Zjistil jsem, že minimálně do poloviny se už nevlezu, nějak jsem ztloustl,"

V Samaritánu mají z oblečení radost. „Je to pro lidi bez prostředků. Nejvíc tu chybí  spodní prádlo a ponožky, pánské, máme kapacity hlavně pro muže. Bereme i dětské oblečení, máme zařízení i pro matky s dětmi," říká vedoucí charitního domu Vendula Filípková s tím, že by potřebovali kuchyňské vybavení.