Na německou pracovní smlouvu si nově zvyká 23letá Nikola Jandová z Chlumce. S výučním listem v Ústí pracovala v kuchyni jedné z místních restaurací, dokonce na vedoucí pozici. Dle svých slov si sáhla na velmi pěkné peníze, přesto se rozhodla v práci skončit a kývnout na zahraniční angažmá.
„V kuchyni jsem byla zavřená více než 12 hodin denně. Teď druhý měsíc pracuji v Německu jako uklízečka a mám 340 korun na hodinu,“ řekla Nikola s tím, že přestože vstává ve tři ráno, z domu vyjíždí ve čtyři a pracovat začíná v pět, je za změnu vděčná.
close
info
Zdroj: Deník/Jan Pechánek
zoom_in
Nikola Jandová pracuje v Německu jako uklízečka teprve druhým měsícem. V Česku vydělávala kolem 30 tisíc korun, nyní má v Německu za méně hodin práce 40 tisíc korun.
Doma bývá už po poledni a jako velký bonus vidí kromě peněz i lepší němčinu. „Za měsíc jsem ovládala základní fráze. Němci navíc moc nepracují, jsou dost na nemocenské, takže stačí být trochu zodpovědný a máte klid,“ uvedla své zkušenosti.
play_fill
Od 1. ledna 2024 se v Německu zvýšila minimální mzda, a to ze současných 12 eur za hodinu na 12,41 eur, tedy zhruba na 314 korun. Na neustále rostoucí mzdu Češi pochopitelně slyší.
To potvrdil například Robin Buc z agentury Starke Jobs, která práci v Německu zprostředkovává. Ovšem upozornil současně na jistá rizika.
„Odcházet za prací do zahraničí chce notnou dávku odvahy. Dojíždět každý den je tedy hlavně pro ty, kdo to za hranice nemají daleko a chtěli by načerpat srovnatelné zkušenosti jako naši krajané ve světě, ale přitom už mají v Česku kořeny zapuštěné,“ myslí si Robin Buc.
V Německu začal rovnou podnikat
Vystoupit z komfortní zóny, a to doslova, se rozhodl i Ústečan Denis V. S parťákem Janem B. v Německu před dvěma lety založili firmu na montáž ocelových konstrukcí, stěhování, montáž vzduchotechniky, plošin, regálových systémů a halových kanceláří. Začínali ve třech, nyní zaměstnávají devět lidí. Těžký začátek zvládli.
close
info
Zdroj: se souhlasem autora
zoom_in
Firmu na montáž ocelových konstrukcí v Německu provozují dva Češi. Přes těžké začátky dnes zaměstnávají v zahraničí devět lidí.
„Hypotéka, děti, splátky, člověk musí mít stabilitu a Česko je prostě pozadu. Země je to krásná, ale vlády, zákony, vše je nastavené pro ovce, na které se tlačí, aby nic nemohli. Brát 30 tisíc a z toho dát více než polovinu na nájem a jídlo je prostě nesmysl,“ přiblížil Denis tehdejší rozhodnutí to po pracovní stránce v Česku zabalit. Lidi má firma nasmlouvané, přispívá jim i na ubytování.
play_fill
Před koronavirovou epidemií za prací do Německa každý den mířilo asi 60 tisíc Čechů. Přesné a aktuální číslo ale dát dohromady v podstatě nelze, řada lidí totiž za hranicemi pracuje takzvaně „načerno.“
„To, že někdo v zahraničí pracuje bez papírů a je současně vedený na Úřadu práce, vyloučit nemůžeme, ale jde o porušení zákona a dotyčný se pak samozřejmě vystavuje rizikům,“ řekl Deníku mluvčí Úřadu práce Martin Bušo s tím, že organizace pravidelně komunikuje s německými orgány, takže má možnost ověřit si příslušné skutečnosti.
Odliv pracovníků také logicky přináší starosti zaměstnavatelům v Ústeckém kraji, který je společně s Karlovarským krajem regionem, odkud za hranice míří nejvíce pendlerů. Udržet si člověka, který chce jít pracovat do Německa, je pro manažery z Česka mnohdy neřešitelným úkolem.
Moc dobře to ví Roman Matěj, Supervizor výroby jedné z ústeckých fabrik. „Udržení zaměstnance, který uvažuje o práci v zahraničí, je rozhodně výzvou. Klíčem je nabídnout podmínky, které odpovídají nebo překonávají to, co by mohl najít v Německu, to ovšem u platů a často i benefitů většinou není možné,“ přiznal s tím, že pokud firemní kultura skutečně podporuje osobní rozvoj a přátelské prostředí, lze nabídnout zaměstnanci pozici, která více vyhovuje jeho schopnostem, což může být silným faktorem pro setrvání.
„Tedy i v českých podmínkách je udržení takového zaměstnance možné, ale vyžaduje zkušený přístup a ochotu investovat do lidských zdrojů,“ dodal Roman Matěj.
Dlouholetý manažer také poukázal na to, že návrat zaměstnance zpět ze zahraničí do mateřské firmy není bohužel příliš častým jevem. Statisticky prý lze hovořit o dvou lidech z deseti.
„Většinou se jedná o osobní důvody, jako je touha být blíže rodině a přátelům, nebo jde o kulturní a jazykovou bariéru, což může ztěžovat adaptaci v novém prostředí. Někdy jsou zaměstnanci vnímáni jako levná pracovní síla “z východu,“ což je logicky velmi frustrující. Důležité je, aby zaměstnavatelé vytvářeli inkluzivní pracovní prostředí, kde jsou všichni zaměstnanci respektováni a oceňováni bez ohledu na jejich původ,“ uzavřel Supervizor.
Co je to Kindergeld?
Kindergeld je finanční přídavek na děti, jedná se o přídavky vyplácené z rodinných fondů. Na Kindergeld má dítě nárok od narození, ale je potřeba podat si o něj písemnou žádost. Mohou jej získat i pendleři, kteří v Německu pracují, ale bydliště mají v České republice. Jejich aktuální výše je až 250 euro, tedy asi 6 500 korun.
