Přemnožená divoká prasata trápí Ústí nad Labem. Divočáci se dál hodně množí, jejich stavy se prozatím nedaří výrazněji snižovat a ve městě a nejbližším okolí jich žije velké množství. Kromě sídlišť se zvířata občas ukazují v blízkosti centra, někdy jsou vidět i na netradičních místech, „navštívili“ už třeba čekárnu lékaře nebo obchod. Myslivci ve spolupráci s městem a strážníky odloví ročně vysoké desítky kusů, „boj“ chtějí ještě zintenzivnit, chystají další naháňky.

„Divoká prasata ztrácí stále více svou přirozenou plachost a při jejich cestách za potravou na ně můžete narazit prakticky kdekoli. Migrují různě po městě, je jich hrozně moc. Severní Terasa, Krásné Březno, Střekov, Klíše a různá další místa. Jsou opravdu skoro všude,“ popsal zástupce ředitele ústecké městské policie Jan Novotný. „Strážníci dokonce už divoká prasata vyháněla i z čekárny zdravotnického zařízení, kde čuník vyděsil asi deset pacientů. Nebo z večerky, kde prodavačka stála na prodejním pultu a zoufale volala o pomoc,“ vylíčil Novotný.  

Natáčelo se před budovou České spořitelny, která se pro účely filmu změnila v Českou poštu.
Pozdvižení v Ústí. Před spořitelnou kamery natáčely herce Švehlíka

Na začátku listopadu se divočák objevil na zahradě domu v Londýnské ulici, tedy v centru. Musel být odstřelen. Na konci října pokračovaly naháňky zaměřené právě na přemnožená prasata. „Tentokrát probíhala v lokalitě Krásného Března. Odlovili jsme 28 kusů divočáků,“ zmínil Bohumil Dufek z Mysliveckého sdružení Diana, které s lovem v Ústí pomáhá.

Někteří lidé se v Ústí divočáků bojí. „Bydlím na sídlišti a prasata tam vídám několikrát týdně. Dříve jsem psa aspoň na chvíli mohla pustit, poslední dobou už vůbec. Bojím se o něj,“ svěřila se Milena Drobná. Další se obávají o bezpečí dětí. Většina Deníkem oslovených Ústečanů si přeje, aby se potíže s přemnoženými zvířaty vyřešily, přáli by si jejich odstranění z města. „Nevím, co by mohli udělat. Ale obavy mám. Je jich tu opravdu hodně. Děti tam lítají, divočáci se leknou a může se něco přihodit. Mělo by se s tím už něco udělat. Je to sice příroda, ale ve městě to není úplně šťastné,“ myslí si matka dvou malých dětí Lenka Vondroušová.

Někteří lidé divočáky krmí

Další lidé si myslí, že divočáci do přírody patří, ale i jim ve městě vadí. „S odstřely nesouhlasím. Jsou to zvířata, prostě příroda. Co je přemístit jinam?“ zeptal se Lukáš Trč. Najdou se ale i hlasy, že prasata nevadí, někteří lidé je dokonce krmí, pohazují jim po sídlištích potravu. „To nám bohužel situaci neulehčuje,“ poznamenal za myslivce Dufek.

I přes intenzivní „boj“ se zatím nedaří stavy divočáků výrazněji snižovat. Myslivci upozorňují, že kdyby ročně neodlovili vysoké desítky kusů zvěře, byla by situace ještě mnohem horší. „Snažíme se redukovat jejich stavy co nejvíce. Zatím jich ale moc neubývá, množí se dále,“ uvedl Dufek.

Odchytové klece, odstřely, naháňky. To jsou hlavní zbraně v boji s divočáky. Aktuálně je na území Ústí rozmístěno šest odchytových klecí, první tam byla umístěna před dvěma lety. Když se tam divočák chytí, je následně usmrcen, zpět do přírody se nevypouští. „Zatím jsme takto odlovili 65 prasat,“ vypočítal Novotný.

Z ústecké nemocnice utekl pacient s podezřením na onemocnění tuberkulózou
Z ústecké nemocnice utekl pacient s podezřením na tuberkulózu, našli ho v centru

Aktuálně se také chystají další naháňky, při nich se vždy odloví desítky kusů. „Budeme teď mít další čtyři,“ uvedl za myslivce Dufek. Informaci potvrzuje i magistrát, který se problému dlouhodobě věnuje, chystá i další akce, zvažuje se nákup dalších klecí. „Do konce roku proběhne určitě několik naháněk, včetně míst, kde veřejnost nyní hlásí nejvíce kontakt, tedy v oblasti Klíše,“ sdělila vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Simona Karpíšková.

A proč se divočákům v Ústí tak daří? „Mají na sídlištích a v blízkém okolí ideální podmínky. Zarostlé stráně, neudržované zahrady, sady, hodně křoví. Tam se přes den schovají, mají klid a v noci vyrážejí. Mají tam také dostatek potravy,“ vysvětlil Dufek.

Nepomáhá ani vyhazování potravin lidmi a nepořádek. „Nemají tu přirozeného nepřítele. Ztrácejí plachost, ve křoví, remízcích a sadech mají klid. Na zahradách, kompostech za ploty, v sadech i lesících mají dostatek potravy,“ dodal Novotný.