„V ČR ji máme v územních plánech již od devadesátých let. Ale namísto jakéhosi pozemního letadla, které staví jen ve velkých městech, dnes upřednostňujeme variantu rychlovlaku přínosnou i pro menší města," přiblížil Jakub Ptačinský, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) s tím, že právě kvůli tomu hledají pro rychlovlak jinou trasu.

Stejný názor zastává i Ústecký kraj. Jak vysvětlila Magdalena Hanáčková z kanceláře hejtmana, původní trasa není pro Ústecko výhodná.

„Z pohledu osobní dopravy po železnici by měla nově navržená trasa pro náš kraj větší dopravní význam a potenciál, nežli původně zamýšlená trasa," uvedla Hanáčková.

Příliš rychlé

Rychlovlaky nemohou používat současnou českou železniční síť. Jezdí totiž rychlostí 300 až 350 kilometrů v hodině. Pro hlavní linky z Vídně přes Prahu a Ústí nad Labem do Drážďan musí vyrůst železnice přizpůsobená tak vysokým rychlostem.

Proto v současnosti SŽDC vyjednává i s obcemi a městy, kolem nichž by nová trať mohla vést.

„Studie ještě není hotová. Nedokážeme proto odpovědět na žádné podrobnosti týkající se jednotlivých úseků trati," poznamenal Ptačinský

Studie už letos

Studii by měli mít hotovou během tohoto roku. Měla by ukázat, zda je vůbec realizovatelné vést rychlovlak přes Českou republiku při dodržení všech platných zákonů. „Teprve po dokončení studie také zjistíme, kolik by stavba stála," podotkl Ptačinský.

Martin Novák z ministerstva dopravy ale vysvětlil, že počítají s částkou minimálně několika desítek miliard korun.

„Předpokládáme spoluúčast Evropské unie, z vlastních zdrojů bychom tak velkou investici těžko zaplatili."

Plánování rychlovlaku ale zrovna postoj Evropské unie a sousedního Německa komplikuje, jelikož počítají s trasou jen do Drážďan. Pro Českou republiku by ovšem bylo výhodnější, kdyby Němci konečnou stanici naplánovali do svého hlavního města.

Pokud do roku 2019 stihnou plánovači zakreslit novou rychloželeznici do českých územních plánů, mohl by stát začít s její stavbou někdy mezi léty 2025 až 2050.

Rychlovlaky• Česká varianta rychlovlaku by měla být součástí Transevropského vysokorychlostního železničního systému.
• Zahrnuje vlaky dosahující rychlosti od 250 km/hod. na vysokorychlostních tratích.
• Vlaky by měly díky své konstrukci mít možnost jezdit po celé transevropské vysokorychlostní síti.
• Definici rychlovlaku v Evropě odpovídají soupravy ve Velké Británii, Francii, Rusku, Španělsku a Německu.
• Česká vysokorychlostní železnice je dosud ve stadiu plánování. V ideálním případě stavba začne roku 2025.