Obě etapy rekonstrukce spojené s přestavbou přijdou dohromady na přibližně padesát milionů korun. Na náročnější první etapu za přibližně 36 milionů korun město získalo dvacetimilionovou dotaci z programu na revitalizaci brownfieldů ministerstva pro místní rozvoj. Druhá etapa počítá s úpravou náměstí a altánem. Město předběžně odhaduje, že bude stát kolem deseti milionů korun.

Zakázku získala společnost Metrostav, dokončit ji má na jaře. Podle starosty Chabařovic Josefa Kusebaucha trvalo zhruba dva roky, než město získalo stavební povolení. Památkáři totiž dlouho nechtěli svolit s demolicí části areálu, byť zchátralá budova hyzdila centrum města. „Jenže kompletní rekonstrukce by přišla na nějakých 250 milionů korun, a to by bylo nad naše finanční možnosti. Nehledě na to, že část mlýna už demolicím za oběť padla,“ popsal s tím, že peníze na druhou etapu rekonstrukce město teprve hledá, a pokud nezíská dotaci, bude muset sáhnout do vlastní pokladny.

Původně vodní mlýn vznikl roku 1810 po přestavbě soukenické valchy. V roce 1864 ho majitel a zároveň starosta Emanuel Kühnel přestavěl na parní průmyslový areál, o dalších 35 let později byla do mlýna zavedena i elektřina. Komunistický režim mlýn znárodnil, po revoluci ho získali soukromníci. Plány na rekonstrukci nikdy nepostoupily dál než do fáze úvah. Nakonec zůstal nevyužívaný napospas živlům a chátral.

Současná rekonstrukce zachovala východní a jižní část budovy jako hrubou stavbu. Jak popsal Jiří Hanzlík, který má na starosti technický dozor stavby, za zmínku stojí poměrně složité vyprošťování dvou historických kovových sloupů, na kterých lze rozeznat odlitky znaků a popisy výrobců z Teplic. „Jeden ze tří původních sloupů se nám bohužel vyprostit nepodařilo a po demolici skončil na skládce,“ vylíčil.

Po odvozu vybouraného zdiva a konstrukcí museli stavaři vyčistit i původní mlýnský náhon, kde stála do výšky třiceti centimetrů spodní voda. „Po vyčištění a vybourání dna se ale nakonec voda vsákla, náhon jsme pak zasypali štěrkem, zhutnili a překryli geotextilií,“ přiblížil Hanzlík.

Během výkopu po demolici základů dorazili na místo i ústečtí muzejníci jako kvůli zákonnému odbornému archeologickému dohledu. Nakonec muzeum změnilo dohled na plný archeologický průzkum, který na čas zastavil některé práce. „Při hloubení jímky jsme narazili na doposud neznámou a nezmapovanou, kamenem vyzděnou stoku,“ dodal chabařovický radní Jiří Hladík s tím, že bude potřeba historickou stoku zmapovat, zjistit odkud a kam vede, kde začíná, končí a další informace.