Teď v létě je to tu tak zarostlé vegetací, že člověk dlouho musí hledat pár zbylých ruin. Přitom ve Vitíně a v pár sousedních osadách ještě v 19. a 20. století bylo docela živo. Práce ale přímo tady v kopcích Českého středohoří moc nebylo. Řada z místních proto velmi brzy vstávala, slezla dolů do Malého Března a obvykle se svezla polabským přívozem do protější měďárny v Povrlech. Další živilo pěstování ovoce. Plody obvykle skladovali postupně do lodě. Ta vyrazila po řece, když se o zboží přihlásili v Míšni, Berlíně či Hamburku.

Příběhy opuštěných budovZdroj: DeníkVitín a několik těchto dalších vesnic na Ústecku zanikly nedlouho po odsunu Němců, kteří tvořili naprostou většinu místních obyvatel. Po 45. roce se sice některé malé osady pod Bukovou horou podařilo dosídlit, ale Češi tu dlouho nevydrželi. Dnes tady tedy dříve vyhlášené hrušky padají na zem. Pokud si je ovšem někdo neodnese v batohu na zádech domů. V posledních letech sem do sudetské pustiny míří docela dost lidí, díky usilovné práci několika nadšenců se totiž podařilo vzkřísit aspoň památku na vesnice, když už ne přímo je.

Obec Mušov pohltila voda v roce 1978. Důvodem byla stavba vodního díla Nové Mlýny.
Pohřbila je voda i les, dnes už neexistují. Deník mapuje zaniklé vesnice a osady

Začalo to před 15-20 lety, když začal do lesů mezi Malým Březnem a Bukovou horou dřívější šéf ústeckého archivu Vladimír Kaiser vodit studenty historie na Univerzitě J. E. Purkyně včetně dnešního ředitele archivu Petra Karlíčka. Ten nejprve s kolegy ze studií a pak s kamarády po starých cestách zřídil stezku. Tu později dostali do oficiálních turistických map pod zelenou barvou. Karlíček o Vitínu a dalších osadách vydal i průvodce. Kvůli nezvyklému zájmu vyšel v zimě podruhé. I rozšířené a doplněné vydání je už téměř rozebráno. Posledních pár kusů mají v Muzeu v přírodě Zubrnice.

Autor úspěšného průvodce, ústecký archivář Petr Karlíček, našemu regionálnímu Deníku již dříve v rozhovoru k prvnímu vydání knihy popsal pádné důvody, proč původně sudetská vesnice po II. světové válce zanikla. „Nikdy sem nevedla žádná silnice, podmínky byly tvrdé. Je to tady v kopcích ve výšce až 600 metrů nad mořem,“ připomněl Karlíček s tím, že čeští dosídlenci raději postupně odešli bydlet do údolí Labe a našli si práci v průmyslu, nebo z regionu úplně zmizeli. Tak někdy v 60. letech minulého století vyhaslo zdejší osídlení, o němž jsou první zmínky už z poloviny 14. století.

Josef Godány.
Rozvoji u Milady brání ložiska uhlí. Zrušení ochrany je složité, líčí geolog

Stezka se skoro půlkilometrovým převýšením měří 11 kilometrů a protíná Litoměřicko, Děčínsko a Ústecko. Vede ze Zubrnic přes samotu Mauerschine, nejvýše položené Velké Stínky, Starou Homoli, dřívější hájovnu Kohlloch, Vitín, Čerlaken a končí v Malém Březně. Dnes už je cesta celkem pěkně prošlapaná. Karlíček podnikl do Vitína a okolí desítky exkurzí s lidmi nejen z Česka a Německa, ale i Rakouska, Peru či Mexika. S přáteli tu také občas přespí pod starou hrušní navzdory tomu, že jde o ráj divokých prasat. Karlíček s přáteli v místě zrekonstruovali starou studánku a Vitín nadchl i další lidi, kteří tu obnovili sad.

Často byla ve Vitíně i přes noc Helena Čtyroká z Prahy, která na sever Čech jezdí pravidelně. „Byla jsem tam v zimě, v létě… A můj dojem? Záleží, jak v jakém ročním období a jakou má člověk náladu. Někdy je to ponuré, někdy veselé. Ale není to tam nějak strašidelné, jsou tam jen trosky domů. Možná to na někoho působí strašidelně, na mě ne,“ uvedla Helena s tím, že možná až čím víc o Vitínu a okolí a jeho historii člověk ví, tím je to smutnější. „Lepší tak možná paradoxně je, když tam člověk přijde a neví o tom nic,“ konstatovala Pražanka.

Kde stojí: cca 2 km východně od Malého Března na západním úbočí Bukové hory v Českém středohoří

Kdy byl postaven a kým: počátky osídlení původně německým obyvatelstvem podle prvních historických zmínek už ve 14. století

Kdy a jakou zažil největší slávu: na konci 19. století, v roce 1887 měl 130 obyvatel, v roce 1934 už jen sto

Odkdy a proč chátrá: od 50. let 20. století po odsunu Němců a marných pokusech o dosídlení českým obyvatelstvem

Všechny příběhy hledejte postupně na www.denik.cz/opustenebudovy.