Příležitostné dvacetikoruny a stokoruna ke 100. výročí zavedení první československé měny přilákaly do Ústí davy lidí. Fronta se táhla od budovy České národní banky (ČNB) kolem restaurace Na Rychtě až k prodejně květin na roku uličky vedoucí na Mírové náměstí.

Někteří zájemci o výměnu platidel dorazili i z okolních měst a obcí. ČNB totiž vydala jen 200 tisíc kusů a stanovila maximální možné množství pro výměnu, aby se platidla dostala k co největšímu počtu zájemců. „Při návštěvě pracoviště ČNB si tak mohou lidé vyměnit maximálně devět dvacetikorun v celkové hodnotě 180 a bankovky v hodnotě 300 korun,“ připomněla mluvčí banky Markéta Fišerová.

Dvacetikoruny vydávané pod souhrnným názvem Významné osobnosti československé s portréty národohospodářů Aloise Rašína, Viléma Pospíšila nebo Karla Engliše, případně stokoruna s logem výročí přilákala do krajské metropole i Karla Junga z Bíliny. „Frontu jsem čekal, to bývá vždycky. Přijel jsem už ráno a spojím to s návštěvou syna. Velká část lidí si myslí, že je později prodá za daleko větší peníze. Já ale ne, sbírám mince a bankovky už 32 let,“ popsal Jung.

Česká národní banka postavila svou pobočku v Ústí začátkem 90. let minulého století. Budova s obřím kyvadlem je dnes mimořádně architektonicky ceněné dílo. Poté, co před několika lety ČNB v krajské metropoli utlumila své aktivity, panují obavy, aby cennou budovu nekoupil někdo, kdo ji znehodnotí.

„Velmi by mě to mrzelo. Nejhorší varianta by byla, kdyby z ní byla mrtvola nebo něco jako vietnamská tržnice, jako se to stalo v případě ČSOB v Hrnčířské ulici. Stavbu sice chrání její účelovost, ale dnes je možné vše,“ poznamenal autor budovy, ústecký architekt Michal Gabriel.

Objekt slouží pro zajištění peněžních služeb pro státní správu a různé instituce. Zbylé prostory ČNB pronajímá. „Nechystáme se ji prodat. Výnosy z pronájmů pomáhají ČNB pokrýt náklady na provoz budovy. Jejich výši nesdělujeme,“ dodala Petra Vodstrčilová z ČNB.