Primátor Nedvědický podle svých slov považuje za své nejdůležitější rozhodnutí podepsat dohodu o spolupráci se Spolchemií o zavedení vodíkové mobility na Ústecku. Stále prý je ochotný spolupracovat i s opozicí, když přijde s dobrým nápadem. Chystá se přehodnotit svůj diář, aby mu zbyl čas na rodinu a koníčky.

Kdybyste měl nějak zhodnotit svůj uplynulý rok ve funkci primátora, jak se říká na první dobrou, co byste řekl?
Za prvé, že byl naplněný prací, za druhé, relativně úspěšný, co do zahájení některých projektů, a za třetí, myslím, že to byl rok relativně klidný co do politického dění ve městě. Žádné excesy, ani zbytečné přestřelky mezi koalicí a opozicí. I proto bych řekl, že byl relativně úspěšný.

Pomineme-li nějaké ty štěky mezi koalicí a opozicí, které jsou docela běžné, určitě jste se nepohodli například při přípravě nové sportovní koncepce. Minimálně se vám určitě nejednalo lehce s koaličním partnerem Pro Zdraví a sport, který má svou jasnou vlastní vizi. Jak jste dospěli ke kompromisu?
Ke kompromisu jsme dospěli. Ovšem znamenalo to hluboce se ponořit do otázek, které nejsou hnutí ANO 2011 vlastní, což vyplývá i z našeho programu. Máme ale jednu relativní výhodu. Můžeme se opřít o vládního zmocněnce pro sport Milana Hniličku, se kterým jsme na parlamentní půdě absolvovali několik konzultací o koaličních návrzích naší koncepce sportu na další roky počínaje letoškem.

Když se bavíme o programu koalice, logicky na to navazuje otázka, co považujete za její dosavadní nejdůležitější rozhodnutí?
Příprava rozpočtu, kde jsme byly všichni ve shodě. Ani jsem nepředpokládal, že by koaliční partneři vyvolali nějaké excesy v podobě zásadních změn některých rozpočtových kapitol.

Co bylo přímo vaše nejdůležitější rozhodnutí?
Nejvíc si považuji svého rozhodnutí podporovat budování vodíkové mobility a potřebné infrastruktury ve městě.

Co vás naopak nejvíc na práci rozčilovalo a kdy jste rozhodoval vysloveně, jak se říká, proti srsti, přičemž vám nic jiného nezbylo?
Nemyslím, že by taková situace nastala, protože pravidelně jednáme se všemi radními, případně zástupci všech zastupitelských klubů, je-li to potřeba. V podstatě všechny podněty, které přichází, se snažíme řešit většinovou dohodou radních. To znamená, že byť jsem nesouhlasil s některými drobnostmi, akceptoval jsem většinový názor.

Například?
Třeba v poslední době o případě ankety týkající se výstavby Lidlu na Střekově. Domnívám se, že to je věc, která výsostně náleží Střekovu, kde by měla být projednána jako první a až poté ve městě. Tady byl zvolen opačný model, mně se to nezdálo, ale přesto jsem hlasoval s ostatními.

Když se ohlédneme na minulá dosti bouřlivá zasedání zastupitelstva, jež by spousta lidí označila za politický kabaret, nelze si nevšimnout, že ne pokaždé jste si všechny body předjednali dopředu s opozicí. Kolikrát se rozčilovala, že nenašla včas podklady k projednávaným bodům, dokonce padly výčitky, že je dostali chviličku před zasedáním. Co vy na to?
Já bych to označil za zdejší kolorit. Zastupitelé samozřejmě podklady k dispozici mají. Představa opozičního zastupitele, že bude dopředu dostávat materiály, o nichž městská rada ještě nerozhodla, neodpovídá ani zákonu. Musím říct, že takové materiály nedostane v žádném případě. Chyba je na straně zastupitele, který si neprostudoval zákon o obcích.

V ústeckém zastupitelstvu se střetávají generace. Nejmladším zastupitelem je Lukáš Blažej. O něm by někteří jazykové mohli říci, že je osobou útočnou a přesvědčenou o své pravdě. Jak na takového „drzouna“ shlížíte z pozice někoho, kdo už má leccos za sebou, myslím z lidského hlediska, ne politického?
Beru to shovívavě. Víte co, všichni jsme byli jednou mladí a vždycky jsme byli revolucionáři. Já mladým lidem fandím a očekávám, že budou revolucionáři. Nemusím s nimi souhlasit, ale v každém případě jim musím umět naslouchat. Myslím, že se snažím ty hlasy slyšet. Ať už kritické, nebo pochvalné. Dokonce se domnívám, možná chybně, že jejich názory přenáším i na jednání vedení města, že třeba opoziční názory nekončí v koši na odpadky.

Máte na mysli zapojení Jana Hroudy do přípravy koncepce architektonické kanceláře města, která byla při prvním čtení koalicí přijata poněkud rozpačitě? Zklamala vás jeho práce, nebo naplnila vaše očekávání?
To tehdy v září nesplnila, protože v ní chybělo třebas financování dalších modelů fungování kanceláře. Hlavně ten, kdyby nebyla příspěvkovou organizací, ale samostatným odborem magistrátu a nepodléhal ani stavebnímu odboru, nebo odboru územního plánování, ale přímo kanceláři primátora. Tak jako v minulosti za éry Jana Jehlíka, kdy tu vznikl špičkový územní plán, na úroveň tehdejší koncepce bych to chtěl vrátit. Od začátku neskrývám, že je mi to bližší.

Pokud jste tedy nebyl moc spokojený, použijete ještě někoho z opozice, oslovíte ho, nebo se už raději obrátíte na koalici?
Pokud přijdou s dobrým nápadem a budou na jeho uvedení do života mít odbornost a potenciál, prosím, dejme jim šanci. Nebudeme přece bránit lidem, kteří chtějí pro město něco udělat. Fakt je jedno, jestli přijdou zleva, zprava nebo středu.

Město nejsou politici, ale i normální lidi, kteří za vámi přijdou. Co vzešlo ze Dnů s primátorem, ať už věci příjemné nebo nepříjemné?
Nemohu říci nepříjemně, ač jsem samozřejmě kritiku očekával. Lidé potřebují vědět, že si mohou postěžovat na věci, které je trápí. To neberu jako kritiku, ale jako náměty, se nimiž pracuji.

K čemu tyhle náměty směřují?
Tak 98 procent k pořádku a čistotě. Město musí v tomto směru pořádně zabrat a musí to být vidět. O což se snažíme. Minulý rok se zaměřením na střed města, v dalších letech budeme postupovat od středu k hustě obydleným lokalitám. Příjemné je, že návštěvníci nejsou během návštěv agresivní. Přijdou, postěžují si, a když vidí, že s nimi mluvíte a jste ochoten se věnovat jejich problémům, poděkují. Většinu problémů lze vyřešit vzájemnou domluvou. Kolikrát to ani nemusí být nijak složité řešení. Stačí si promluvit z očí do očí.

Abych to shrnul, nejvíc připomínek Ústečané mají k úklidu, stavu silnic a chodníků. Jste ochotný do toho dát peníze i za cenu pozdržení některých investic?
Musím se vrátit k tomu, o čem jsem mluvil na začátku. Naším největším úspěchem je jednota ve vztahu k městskému rozpočtu na letošek. Klesly v něm volné zdroje o 80 milionů kvůli vládnímu nařízení o navýšení minimálního platu bez adekvátní náhrady ze státního rozpočtu. To znamená, že při přibližně stejné výši rozpočtu jako loni dnes máme o 80 milionů méně, než minulý rok. Ty bychom mohli vložit do opravy cest. Čeká nás šest velkoplošných oprav, například chodníku v Pařížské ulici. Na to zdroje máme. Tím budeme mít chodníky v nejužším centru hotové. Budou-li stačit peníze, měli bychom se zaměřit na Masaryčku pod poliklinikou, kde je silnice opravdu v hanebném stavu. Podobně jsme navýšili platby uklízecím a odpadovým firmám, ale podmínili jsme to větší intenzitou úklidu. Všechno je to o penězích.

Mimochodem, před rokem jste v rozhovoru pro Ústecký deník zmínil své koníčky, třeba letectví. Podařilo se vám si za ten rok vůbec zalítat?
Podařilo se mi nalítat asi tak jeden a půl hodiny, což je málo a nestačí mi to ani na udržení pilotního průkazu. Budu muset lítat s examinátorem, abych si licenci vůbec mohl prodloužit.

Co plánujete do budoucna?
No, přeorganizování svého času. Domnívám se, že není úplně smysluplné trávit v práci dvanáct hodin denně a zapomínat přitom na rodinu. Tam mám malinko resty a měl bych se rodině víc věnovat.

Petr Nedvědický
• Primátor města Ústí nad Labem. Za ANO 2011 zvolen do krajského zastupitelstva. Ústečan od roku 1962.
• Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE a obor andragogika na Univerzitě J. A. Komenského.
• Příznivec adrenalinových sportů, například horolezectví, snowboardingu, wakeboardingu. Vlastní pilotní licenci.