Muzeum města Ústí nad Labem prozatím zůstává městské, byť se hovoří o jeho převedení pod Ústecký kraj. O tom všem hovoří jeho ředitel Václav Houfek a nezapomíná ani na plánované novinky.

Ústecké muzeum dalece překračuje hranice okresu, přesto je muzeem městským. Dlouho se hovoří o nějaké účasti kraje. Jak byste to hodnotil?
V současnosti skutečně existuje možnost, že by se naše muzeum stalo organizací krajskou. Souvisí to s jednáním o budoucnosti Severočeského divadla opery a baletu, kdy se projednávají různé varianty financování kultury v Ústí nad Labem. A v jedné z variant se počítá s převodem ústeckého muzea pod kraj. Pokud tato varianta skutečně nastane, tak to bude pro všechny znamenat hodně administrativní a organizační práce. Ústecký kraj je kompetentním zřizovatelem muzeí, takže se to určitě dá dobře zvládnout. Pro veřejnost se tím určitě nic nezmění, muzeum zde zůstane a bude dál dělat všechno to, k čemu bylo zřízeno.

Jak se vlastně ta „nadokresnost“ projevuje na vaší práci?
Ta „nadokresnost“ je dána historickým vývojem našeho muzea, strukturou jeho sbírek a prací několika generací muzejníků. Správní hranice se neustále měnily, takže jsou stejně jenom pomocné. A například pro přírodovědné obory neznamenají prakticky nic, ekosystémy se definují jinak. V historii se například věnujeme bitvě u Chlumce z roku 1813, ale tomu se nelze věnovat bez souvislostí s celými napoleonskými válkami. Takže naše muzeum má vedle muzea ve Slavkově a Vojenského historického ústavu v Praze největší sbírku napoleonik v Česku.

close Václav Houfek info Zdroj: archiv osobnosti zoom_in Václav Houfek V posledních letech jste obdrželi významné muzejní ceny, oč přesně šlo?
Už dvacet let se uděluje státní cena v národní soutěži muzeí Gloria musaealis. Muzeum města Ústí nad Labem je dosud jediným v historii, které dvakrát získalo nevyšší cenu v kategorii muzejní výstava. V roce 2015 to bylo za výstavu Tenkrát na severozápadě a v roce 2020 to bylo za výstavu Písky známé i neznámé. Loni jsme získali „stříbrnou medaili“ za projekt LUTRA LUTRA v kategorii muzejní počin. Celkem jsme stáli šestkrát na stupni vítězů, a to nás řadí k nejúspěšnějším regionálním muzeím u nás.

Které výstavy, kromě těch oceněných, ještě měly úspěch?
Výjimečnými výstavami byla například výstava o středověkém Ústí nebo výstava Schichtova epopej. Návštěvnicky byla velmi úspěšná výstava o díle malíře Ernsta Gustava Doerella. Atraktivní jsou také výstavy s přírodovědnou tematikou. U muzejních výstav je ale těžké najít nějaké jednoznačné měřítko úspěchu.

Někteří lidé se ptají, kam z muzea zmizely stálé výstavy o Ústí. Budou ještě nějaké?
Původní stálá expozice o historii Ústecka fungovala v letech 1980 až 2005. V naší současné stálé historické expozici Naši Němci návštěvník samozřejmě najde na řadě míst odkaz na minulost také našeho města a kraje. Vedle toho muzeum nabízí výstavy k ústeckým dějinám, jako jsou například současná výstava o Karlu Gottsteinovi nebo výstava o dějinách ústecké sklárny FLAŠKA. Projekt nové expozice o Ústecku jsme si také před lety připravili, ale je to finančně opravdu velmi náročná záležitost, takže realizace této expozice zatím není v dohledné době možná.

close info Zdroj: Deník zoom_in Muzeum nejsou jen výstavy, ale i aktivní práce v terénu. Nedávno jste například dělali docela zajímavý archeologický výzkum. Co jste našli?
Letos v létě jsme prováděli poměrně rozsáhlý záchranný archeologický výzkum v Trmicích. Našli jsme zde pozůstatky trvalého osídlení, které jde mnoho tisíc let zpátky do minulosti. Abychom mohli takový výzkum udělat, tak musíme mít nejen kompetentní odborníky a licenci Archeologického ústavu Akademie věd ČR, ale také schopnost zorganizovat v řádu několik málo týdnů tým několika desítek dalších lidí, kteří budou pracovat pouze na výzkumu. Muzeum se vlastně na dobu terénních prací promění ve středně velkou stavební firmu se vším, co k tomu patří.

Kdy budou mít Ústečané možnost se s výsledky seznámit?
V současnosti jsme teprve na začátku zpracování a evidence všech nálezů, čeká nás nejméně ještě rok práce. A ani potom ještě možná nebude dokončené vědecké zhodnocení všeho, co nám výzkum dal.

Kolik máte nezpracovaných archeologických nálezů a sbírkových předmětů?
Naše muzeum spravuje takřka 220 tisíc evidenčních čísel muzejní sbírky, což reprezentuje kolem 1,25 milionu kusů sbírkových předmětů. Dle velikosti jsme asi 25. největší muzejní sbírka u nás. Každý z těchto předmětů je v nějaké fázi odborného zpracování, ale neustále nám přibývají další, které musíme průběžně evidovat.

Není už vám muzeum malé?
Nedostatek muzejních prostor se už zřetelně projevuje v archeologických sbírkách, kdy je nyní mimo budovu muzea uloženo přibližně tisíc beden archeologického materiálu. Do budoucna to může vyřešit pouze nový depozitář. Rádi bychom ho vybudovali z bývalé rozvodny na Klíši. Tu město koupilo pro muzeum a letos uvolnilo peníze na přípravu projektové a stavební dokumentace. My jsme mezitím budovu a areál vyklidili od původního vybavení a provádíme drobné opravy. Na realizaci máme příslib financí z projektu ITI, jedná se 55 milionů korun. Kolik ale z toho budeme moci pořídit, je v současné hospodářské situaci u nás velmi nejisté.

Co plánujete do budoucna?
V roce 2023 budeme pokračovat ve vydávání našich publikací a časopisů. Výstavy budeme mimo jiné věnovat významným umělcům, jako jsou fotografka Ludmila Hájková nebo grafik Michal Novák. Na samostatné výstavě představíme historii lomového dobývání v Labských pískovcích včetně Českého Švýcarska, dalším atraktivním projektem by měla být výstava Poklad na stříbrném Labi, která ukáže bohatství a krásu přírody dolního Polabí.