K původnímu účelu je lze stále využít jen v chemičce v Záluží u Litvínova.

Muzeum civilní obrany

Do jednoho z krytů, který je pod ústeckým zámečkem Větruše, se mohou lidé i podívat. Změnil se totiž v Muzeum civilní obrany. Celkově má kryt 500 metrů zpřístupněných chodeb a 250 metrů původních štol.

Návštěvníci si mohou prohlédnout plynové masky z doby od roku 1920 až po současnost či technické zajímavosti. V původním protiletadlovém krytu v Mostě sídlí galerie Bunkr, která se snaží mapovat severočeskou výtvarnou a literární scénu.

Třicet krytů, z nichž některé jsou používány při každoročním bezpečnostním cvičení, je v areálu chemičky v Záluží u Litvínova. Závod zažil za druhé světové války jedny z největších náletů na území České republiky.

Chemický závod v Záluží vznikl jako dodavatel pohonných hmot pro německou armádu, proto byl cílem spojeneckých útoků.

První nálet na Sudetenländische Treibstoffwerke AG uskutečnily americké bombardéry 12. května 1944 a závod se jim tehdy podařilo poškodit ze 40 až 50 procent.

Kryt pro jednoho člověka

Lidských obětí byly tisíce. Postupně v areálu vzniklo několik desítek protiletadlových krytů. Vešlo se do nich 5000 až 6000 lidí.

„Padaly až tunové bomby. Jeden kryt zůstal nakloněn. Přitom existovaly i kryty pro jednoho člověka, který obsluhoval výrobu, ta jela i v době náletů," popsal Miroslav Plic z oddělení správy majetku současného vlastníka Unipetrolu.

Řídicí kryt byl pětipatrový, šířka stěn byla dva a půl metru a tloušťka stropu tři metry. „Samozřejmě se do krytů nevešli všichni. První byli Němci, pak důležití technici, třeba ruští zajatci zůstávali venku," popsal pamětník takzvané bitvy o benzin Miloslav Hrabák.

Po náletech zůstala chemička přezdívaná Hydrák v troskách. S její obnovou začali takřka okamžitě po konci války místní Češi.