Střekovské nábřeží pod vodou. Černý scénář, kterému by možná mobilní protipovodňová stěna dokázala zabránit. Všichni kdo byli „u toho", se totiž shodli, že Achillovou patou nábřeží se staly jednak současná výška a délka stěny, ale i bariéry z pytlů naplněných pískem.

„Není špatná, ale proč končí u železničního mostu? Nechápu, proč to nenatáhli dál," rozčilil se  Michal Franěk.

Padají i další emotivní připomínky, například nač stát utratil stovky milionů korun při stavbě ochran na protějším břehu, když v centru takřka nikdo nebydlí, zatímco na střekovském nábřeží a v blízkém okolí žijí stovky lidí.

O tom, že jsou povodňové zábrany na nábřeží nedostatečné, hovořil na krajském povodňovém štábu i náměstek primátora Pavel Boček. „Požadujeme a podporujeme otevření tohoto tématu na vládní úrovni."

Podle Ladislava Merty z generálního ředitelství Povodí Labe, které mobilní stěnu dodalo, není jednoduché ji zvýšit. „Mohla by se zbortit. Stavba je založena do skalnatého podloží a v tom případě by se to muselo celé předělat. Každá část je vypočítaná jinak. Požadavek byl na dvacetiletou vodu. Svou roli v tom ovšem hraje i ekonomický kalkul."

Jelikož s vyšší ochranou stoupá cena, je při stavbě třeba zvažovat, jaký počet obyvatel, jak velký majetek a jaké historické památky to ochrání. „Jestli nebude levnější a únosnější zničené postavit znovu," pokračoval Merta s tím, že od roku 1998 v povodí Labe podnik vybudoval povodňové ochrany za 3,8 miliardy, přičemž do konce roku za ně utratí ještě 820 milionů.

„Je samozřejmě na na obcích a krajích, jakou měrou se budou chránit. Také není pravda, že by ta stěna neplnila svůj účel, ona fungovala, a ti lidé díky ní získali čas na záchranu majetku a evakuaci. Vydržela. Kdyby nevydržela, bylo by to dramatické, byla by to hrůza. Takto to bylo jako řízené zaplavování," dodal.

V záplavové zóně žije i architekt Pavel Horký z Atelieru Alfa. Podílel se na stavbě hráze v Děčíně. Ačkoliv by si přál, aby protipovodňová ochrana byla konstruována ne na dvacetiletou vodu, ale spíš na stoletou, jeho připomínky se týkají spíš určitých nedomyšleností.

„Já nechápu, proč tu stěnu doplňují pytli s pískem. Mohli ji doplnit příčnou bariérou při stavbě a třeba by to vydrželo. Vůbec se nedivím, že emoce pracují, když ti lidé se stále dokola musejí dívat na zničený majetek," podotkl Horký.

„Stavba vany na protějším břehu má logiku jako ochrana důležité dopravní osy, ale mohly by se rozšířit i ochrany na Střekově, aby byl zazátkovaný na obou stranách, všichni jsme viděli, že to funguje," dodal a upozornil, že dokonce existuje vzorec, podle něhož se počítá ekonomická efektivita maximálních nákladů stavby stěny v konkrétním místě.

Jasné je už teď, že případná přestavba nebude jednoduchým podnikem. „Ano, já vím, že to bude třeba rozkopat a celé založit znovu, protože to je spočítáno na Q20, ale i za tu cenu chci, aby byla ochrana zvýšena, ti lidé, kteří tam žijí, to potřebují," dodal Boček.