„Na pravém břehu Labe v Ústí nad Labem ve čtvrti Brná jsme vybudovali veřejné přístaviště pro 12 malých plavidel do délky 20 metrů. Doplňujeme tak vznikající síť veřejných přístavišť na Labi, kde je možné bezpečně přistát, navštívit města a další zajímavosti na břehu i přečkat noc,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a zároveň provozovatelem přístaviště.

Projekt je součástí dlouhodobé komplexní podpory rekreační plavby ze strany Ministerstva dopravy a ŘVC ČR.

„Plavba po našich řekách přináší klid a možnost uniknout z okolního hektického světa. Tento druh relaxace je stále vyhledávanější a vodních turistů tak rok od roku přibývá. Chceme jim i na Labi nabídnout místa, kde mohou bezpečně přistát a vystoupit na břeh,“  řekl ministr dopravy Martin Kupka a dodal: „V Ústeckém kraji jsme v posledních dvou letech otevřeli celkem 4 přístaviště pro menší lodě, v Děčíně, Štětí, Roudnici nad Labem a v Litoměřicích. V tomto trendu budeme i nadále pokračovat. Ještě letos uvedeme do provozu nová přístaviště, tentokrát ve Středočeském kraji, a to v Brandýse nad Labem a v Kolíně.“

Plovoucí molo délky 66,8 metrů je doplněno 6 sklopnými výložníky, u kterých je možné vyvázat až 12 rekreačních lodí. Čerpání pitné vody a elektřiny do plavidel během stání za poplatek je k dispozici ze  3 odběrných sloupků ovládaných přístavní kartou, tak jako na jiných veřejných přístavištích. Molo se břehem spojuje ocelová lávka, která umožňuje bezbariérový přístup. Tři vysokovodní dalby, po kterých molo volně klouže nahoru a dolů, zajistí bezproblémový provoz přístaviště při měnící se výšce hladiny ve zdrži jezu Střekov. Dalba je silný kůl zaražený do dna a vyčnívající nad hladinu vody a používají se k různým účelům třeba jako vyvazovací rukojeť.

„Zakládání stavby nám zkomplikovaly složitější geologické podmínky, problémem byla i zvýšená hladina Labe v zimních měsících, kdy mimo jiné i soulodí zajišťující vrtání daleb muselo opustit stavbu a být bezpečně ukotveno u břehu. Brná je čtvrtým přístavištěm, které jsme zrealizovali pro investora Ředitelství vodních cest a jsme rádi, že jsme mohli přispět ke zlepšení podmínek pro rekreační plavu na Labi“, uvedl Jan Šlajs, ředitel divize 6 společnosti Metrostav.

Molo v Brné je umístěno ve zdrži jezu Střekov. „Kolísání hladiny řeší vysokovodní dalby pro pohyblivé vedení mola. Pro případ povodní je molo konstrukčně přizpůsobeno tak, aby ho bylo možné bezpečně ponechat na místě a vystoupalo podél daleb až do úrovně nejvyšší povodně. Má sklopné výložníky, demontovatelné zábradlí lávek a další konstrukční prvky, aby netvořilo překážku proudící vodě,“ uvedl mluvčí ŘVC ČR Jan Bukovský.

close Veřejné přístaviště v Brné u cyklokempu Loděnice. info Zdroj: Deník/ Martin Košťál zoom_in Veřejné přístaviště v Brné u cyklokempu Loděnice.

Na změny na řece Labi narazíte i v nedalekých Lovosicích. Nedávno v těsné blízkosti přístavu Lovosice-Prosmyky totiž ŘVC uvedlo do plného provozu ochranné stání pro velká plavidla. „Při příchodu velké vody zajistí vysokovodní dalby bezpečné vyvázání jednoho velkého plavidla o rozměrech až 137 x 11,5 m. Vyvazovací stání ale bude sloužit plavidlům i za běžných vodních stavů, stejně jako ochranné stání ve Hřensku, které modernizací prošlo přes několika lety,“ sdělil Bukovský.

Navýšené dalby ochranného stání v Lovosicích převyšují úroveň kritické hladiny z povodní roku 2002 o 2,8 m, aby bezpečně dosahovaly až nad úroveň vyvázané lodě, která zde povodně spolehlivě přečká. Každá dalba je tvořena čtveřicí svařených ocelových trubek spojených podestami. Prostřední dalba je osazena ocelovou přístupovou lávkou, která ji spojuje se břehem.

„Modernizace ochranného stání Lovosice je součástí zastřešující strategické série projektů „Zkapacitnění a modernizace vodních cest“. Cílem je zvýšit bezpečnost a spolehlivost plavebního provozu na labské vodní cestě, a to i za pomoci doplnění sítě ochranných stání pro velká plavidla,“ doplnil Bukovský.

Mohlo by vás zajímat: Sekat, či nesekat? Trávníková válka už rozděluje i Ústecko. Řešením jsou pásy

Sekat, či nesekat? Trávníková válka rozděluje i Ústecko. Řešením mohou být například pásy. | Video: Deník/Jan Pechánek