Kliknutím zvětšítePrůmyslový vodovod původně přiváděl vodu z Dolních Zálezel do chemické továrny v Záluží u Litvínova. Vznikl v roce 1942 a svému účelu slouží dodnes. V současnosti zásobuje vodou elektrárnu v Ledvicích.
Studenti chtějí upozornit na to, že průmyslová historie regionu je zajímavá a zaslouží si pozornost. "Svou spoluprací na to poukazují fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v rámci projektu Smart city – Smart region – Smart community. Společně hledaly možnost, jak s dědictvím průmyslu v Ústeckém kraji zacházet tak, aby i nadále přinášelo společnosti užitek. Výsledkem je unikátní turistická trasa," upozornila Jana Kasaničová, mluvčí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).
„Studenti fakulty umění a designu se společně se svými školiteli svého úkolu zhostili s vervou a jedním z výsledků byl návrh s pracovním názvem Vodobraní autorek Jany Babické, Katrin Bittnerové a Martiny Shořovské. Jeho nosnou myšlenkou je vyznačení stezky podél vodovodu a následné každoroční pořádání pochodu,“ vysvětlila Zdeňka Smutná, odborná asistentka Přírodovědecké fakulty UJEP, jež na projektu participuje.
Po představení prvotního návrhu projektu převzala pomyslnou štafetu katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP. Jejím úkolem je přenést tento nápad do reality. Tedy především dosáhnout vyznačení trasy v terénu.
„Jednalo se o doplnění turistického značení v úsecích mezi Elektrárnou Ledvice a obcí Bořislav a dále mezi čerpací stanicí v Dolních Zálezlech a nynější trasou, která vede na Dubický kopec,“ upřesnila Zdeňka Smutná.
Pro zhotovení značení bylo třeba oslovit zástupce obcí v dotčených katastrálních územích, stejně jako všechny vlastníky parcel, a získat od nich svolení s vedením trasy na jejich pozemcích. Klíčovou roli v tomto procesu sehráli samozřejmě členové Klubu českých turistů, s nimiž členové týmu konzultovali vedení trasy. A byli to právě oni, kteří uskutečnili samotné značení.
Nyní lze tedy vyrazit na turistickou trasu o délce téměř 29 kilometrů vedoucí od infocentra Elektrárny Ledvice až k čerpací stanici v Dolních Zálezlech, odkud se do vodovodu čerpá voda z Labe. Výlet lze absolvovat také v opačném směru, "po proudu".
"Turistická trasa z velké části kopíruje vedení průmyslového vodovodu, někde se však kvůli nepřítomnosti paralelních komunikací od něj odklání. Přestože naprostá část vodovodu vede podzemím, v některých částech lze vidět důležité součásti vystupující na povrch. Příkladem je třeba takzvaná přelivná věž na Dubickém kopci, kam je voda čerpána z Labe a odkud vlivem gravitace proudí samospádem až do Ledvic," upozorila mluvčí univerzity Kasaničová. "Jediné místo, kde je možné spatřit malou část vodovodu, se nachází v lese nad obcí Ohníč. Vodovod byl také svého času napojen na památkově chráněný vodojem v areálu továrny AGC Automotive Czech v Bílině-Chudeřicích, který je zajímavostí pro milovníky industriální architektury," dodala.
Těleso průmyslového vodovodu
„Pro turistu by možná mohlo být zklamáním, že jsou viditelné jen minimální části vodovodu. Vynahradí to ale fantastické výhledy na Podkrušnohoří, hřeben Krušných hor či špičaté vrcholy Českého středohoří,“ věří Zdeňka Smutná.
Právě toto bylo druhým klíčovým důvodem pro vyznačení trasy – přivedení turistů do území, jež má co nabídnout, avšak bylo z velké části turistickými trasami míjeno. Kromě toho je pěší výlet možné spojit s návštěvou nejvyšší rozhledny v Česku položené na 140 metrů vysoké kotelně Elektrárny Ledvice.
Trasa by měla návštěvníkům poskytnout také důležité informace. Místo klasických "fyzických" tabulí se pro zájemce připravují elektronické podklady.
„Jsme velmi rádi, že nám zástupci ČEZ z ledvické elektrárny vycházejí vstříc a nabídli pro náš projekt jak fyzický prostor v jejich infocentru, tak i možnost informovat o něm prostřednictvím jejich webových stránek. Díky tomu můžeme alespoň na webu infocentra Elektrárny Ledvice umístit dokument ke stažení a každý, kdo bude mít zájem projít si trasu, si jej bude moci stáhnout a případně vzít i s sebou,“ doplňuje za katedru geografie Vladan Hruška.
V informačním materiálu bylo snahou nejen představit samotný vodovod a okolnosti jeho vzniku, ale také demonstrovat provázanost průmyslových aktivit s regionem.
„Chtěli jsme ukázat, jak průmysl ovlivnil rozvoj zdejších obcí, komunit a jak působil na zdejší krajinu a její utváření. Zároveň se k tomu váží i smutné lidské příběhy spojené zejména s obdobím 2. světové války, které by neměly být zapomenuty,“ uzavírá Zdeňka Smutná a dodává, že finální text byl opět výsledkem širší spolupráce, kdy historická fakta zajistil historik z Filozofické fakulty UJEP a Národního památkového úřadu Martin Zubík. Celou řadu informací k vodovodu poskytli také zástupci elektrárny v Ledvicích.
56
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
