Předchozí
1 z 3
Další

Ústecké „Silicon Valley“ skončilo krachem a soudem

S ambiciózním projektem na vědecko-technologický park v Libouchci přišli v roce 2011 česko-americký developer Milan Gánik a matematička Jana Ryšlinková. O dva roky později dostali od EU a státu obří dotaci 300 milionů. Nepraktičtí vizionáři plánovali propojit veřejný a soukromý sektor v oblasti udržitelných technologií a inovací i poskytnout zázemí start-upům. To se ale nakonec nikdy nepodařilo. A to ani přesto, že se k státu přidala nadnárodní technologická skupina ABB.

Vědecký park vzniká nedaleko Knínic. Firma Nupharo tu chce inkubátor nových technologií, místní lidé práci.Vědecký park vzniká nedaleko Knínic. Firma Nupharo tu chce inkubátor nových technologií, místní lidé práci.Zdroj: vizualizace: Nupharo

Do parku na odlehlém místě severních Čech nedaleko Libouchce se kýžení solidní nájemci z Česka i ze zahraničí nikdy nenahrnuli v dostatečném množství. České „Silicon Valley“ tady nikdy nevzniklo. V roce 2017 na sebe zkrachovalý park sám vyhlásil insolvenci, když dlužil stavební firmě i bance. A to i přesto, že se tu před dostavbou stihli otočit tehdejší přední politici Bohuslav Sobotka a Richard Brabec. (psali jsme ZDE)

Nupharo Park
•Programové období: 2007-2013
•Evropský fond: ERDF
•Operační program: 3 OP Podnikání a inovace
•Příjemce: Nupharo Park, a.s.
•Zahájení projektu: 1. 4. 2011
•Ukončení projektu: 21. 12. 2015

Téma projektu:
Cílem projektu NUPHARO PARK je vytvořit a provozovat integrované ekologické centrum pro vzdělávání, průmyslový výzkum, technický vývoj a inovace, které bude podporovat nové čisté technologie, konkurenceschopné výrobky a služby šetrné k životnímu prostředí. NUPHARO PARK bude zahrnovat technologický park, inkubátor, centrum pro transfer technologií a živou laboratoř, tzv. living lab. Technologický park budou tvořit zařízení pro vývoj nových produktů, spočívající na novátorských společnostech, které se zabývají vědou, technikou, zlepšováním výrobků a působí na různých s tím souvisejících polích výcviku a vzdělávání.

Proplacené finanční prostředky
•Výše dotace EU: 254 992 145,00 Kč
•Veřejné zdroje ČR: 44 998 620,00 Kč
•Soukromé zdroje: 199 993 850,00 Kč
•Celková částka: 499 984 615,00 Kč

Později se sice objevil „zachránce“ v podobě firmy Perseus Group. Nakonec ale park stejně skončil v insolvenci. Kauza pak měla trestní dohru, která se vlekla několik let. Soud až loni nepravomocně uložil podnikateli Milanu Gánikovi a architektu Antonínu Kantovi 7,5 a 6,5 roku vězení. Podle verdiktu lhali v žádosti o dotaci a způsobili tak škodu téměř 300 milionů korun.

Z evropských peněz se v severních Čechách stavěly hotýlky

Letos v březnu posílala justice na pět let do vězení za evropskou dotaci severočeské podnikatele Jiřího Ježka a Jaroslava Volmuta. Podle pravomocného verdiktu podváděli, aby před 15 lety získali dotaci přes 35 milionů na postavení hotelu v Litvínově. Falšovali doklad od banky, že mají dost peněz na účtu, a jsou tedy solventní.

Hotel na Lázeňském vrchu v Litvínově.Hotel na Lázeňském vrchu v Litvínově.Zdroj: Hotel.cz

Jak si všímají Seznam zprávy , odsouzení dříve podnikali s Alexandrem Novákem a Danielem Ježkem. Ti jsou spolu s bývalými hejtmany Jiřím Šulcem a Janou Vaňhovou mezi skoro třiceti obžalovanými v kauze ROP Severozápad. Jedním z dílků tohoto „puzzle“ je právě litvínovský hotel Na Lázeňském vrchu.

Že je právě na tříhvězdičkový penzion potřeba čerpat veřejné prostředky, odůvodňovali žadatelé chybějící turistickou infrastrukturou v Litvínově pro celoroční ubytování. Peníze z Unie šly i na stavbu parkoviště. Podobně se postavily chomutovský Hotel 99, ale s veřejnými prostředky se rozšiřoval o wellness také dnes už zavřený lovosický hotel Lev, spojený se zkrachovalou stavební firmou Raeder&Falge.

Výstavba hotelu Na Lázeňském vrchu v Litvínově
•Programové období: 2007-2013
•Evropský fond: ERDF
•Operační program: 9 ROP NUTS II Severozápad
•Příjemce: O.K.POOL spol. s r.o.
•Zahájení projektu: 25. 11. 2009
•Ukončení projektu: 18. 7. 2012

Informace o projektu

Jedná se o výstavbu 3* hotelu v centru města Litvínov, jako chybějící infrastruktury cestovního ruchu pro celoroční ubytování. Hotel je navržen se čtyřmi nadzemními podlažími s částečným využitím podkroví pro další pobytové místnosti spojené s hotelovými pokoji ve 4.NP vnitřním schodištěm (mezonetové pokoje). Nedílnou součástí návrhu je přilehlé parkoviště. Po obvodu parkovací plochy je navržena výsadba z vyšší zeleně omezující přenos hluku z dopravy na sousední pozemky.

Proplacené finanční prostředky

•Výše dotace EU: 30 027 693,14 Kč
•Veřejné zdroje ČR: 5 299 004,00 Kč
•Soukromé zdroje: 35 326 697,00 Kč
•Celková částka: 70 653 394,00 Kč

Z dnešního pohledu je to přitažené za vlasy, ale z evropských peněz šly dříve do Česka peníze právě na stavbu nebo rekonstrukce podobných více či méně luxusních hotelů. Byl to ráj pro vznik a živení mafiánského prostředí, zvlášť když hotely podle již dříve zveřejněných informací stavěly i vlastnily provázané firmy.

Lavičky za desítky tisíc, skluzavka za statisíce, fontána za miliony

Pro laika téměř neviditelná revitalizace městských sadů v Ústí přišla před 15 lety na 80 milionů. Její nejpodezřelejší součástí byly i lavičky za 60 tisíc. Ale i skluzavka za statisíce či fontány za miliony. Tím se město stalo rázem „hvězdou“ mezi projekty, podpořenými z evropských peněz, a do Ústí kvůli tomu jeden vtipálek z Prahy začal pořádat i zájezdy.

NOVÉ PRVKY. Klouzačky, „vyhlídkové“ paluby, houpačky, lavičky i koše. Všechny nové prvky jsou už na své místě. V Městských sadech už zbývá jen dodělat dokončovací práce a otevřít.  Lavičky v Městských sadech.Zdroj: DENÍK/Karel Pech

Již po měsíci skončení oprav navíc někdo lavičky poničil a posprejoval. Později vandalové vyzdobili fontány opravené z evropských peněz stylizovaným portrétem Adolfa Hitlera. Už před koncem pětileté udržitelnosti vedení města začalo připravovat úpravy 80milionové opravy včetně zakopání parovodů, odstranění některých nákladných fontán a prořezání keřů.

S odstupem času (a s postupem inflace i ceny stavebních prací), kdy legendy o lavičkách vybledly, se revitalizace parku už nezdá tak předražená. Sady opravovala firma SKD Průmstav, která nařčení odmítala už těsně po skončení prací. Jednatel Aleš Dobrovolný důrazně popíral, že by zakázka „smrděla“ korupcí (žádný trestní postih ostatně z této kauzy ani nebyl).

Vymezoval se ale i vůči tomu, že byla „neviditelná“ oprava parku předražená. „Když se někde píše, že v parku jsou lavičky každá za 60 tisíc korun, je to lež,“ reagoval jednatel v dobovém rozhovoru s Deníkem s tím, že atypických laviček za 60 tisíc bylo podle Dobrovolného pouze šest, ostatní stály kolem 10 tisíc.

Městské sady - aktivní park
•Programové období: 2007-2013
•Evropský fond: ERDF
•Operační program: 9 ROP NUTS II Severozápad
•Příjemce: Statutární město Ústí nad Labem
•Zahájení projektu: 1. 11. 2009
•Ukončení projektu: 1. 11. 2010

Cílem projektu je zkvalitnění městské zeleně, vytvoření moderního, aktivního městského parku a přitažlivějšího prostoru pro obyvatele centra Ústí nad Labem. Zkvalitněný městský park zahrnuje možnost volnočasového vyžití pro všechny věkové kategorie (dětské hřiště s prvky pro cvičení, petanque, vhodný terén pro kolečkové brusle a skateboarding). Projekt zahrnuje i rekonstrukci stávajícího objektu koncertního pavilonu tzv. Mušle, která je vhodná pro kulturní vyžití obyvatel města v podobě možnosti pořádání divadelních představení a koncertů. Nedílnou součástí Projektu je rekonstrukce veřejného WC a skladu zahradních potřeb.Proplacené finanční prostředky
•Výše dotace EU: 64 779 228,65 Kč
•Veřejné zdroje ČR: 11 431 628,00 Kč
•Celková částka: 76 210 857,00 KčZdroj: https://dotaceeu.cz/

Podle Dobrovolného zakázku prodražilo ruční provádění zemních prácí s vysokými náklady na ochranu kořenových systémů, drahé certifikované skluzavky, nové chodníčky, ochrana všemožných sítí a rozvodů, kácení horolezeckou technikou, oplocení celého staveniště a jeho střežení.

Dobrovolný nesouhlasil ani s tím, že oprava v parku nebyla moc vidět. „Z nepříjemného prostoru ve středu města, kde jste se bál jít jinudy než hlavní cestou a to ještě hodně rychle, protože v zanedbaném pralese sídlili bezdomovci a narkomani, se stalo místo hojně užívané lidmi z okolí,“ tvrdil jednatel.